Čistá hodnota této pozůstalosti byla soudem vyčíslena na více než 8,1 mil. korun. Zůstavitel zanechal závěť, ve které povolal svým jediným dědicem syna, ten však ještě před úmrtím muže sám zemřel. Dále byla nalezena další závěť, ve které muž povolal dědičkou svou bývalou manželku. Platnost této závěti však byla ze strany ÚZSVM zpochybněna. Domnělá dědička tedy podala k Okresnímu soudu v Liberci žalobu na určení dědického práva, žaloba však byla rozsudkem Okresního soudu v Liberci zamítnuta. Dědictví tak bylo potvrzeno ve prospěch České republiky – ÚZSVM.