ÚZSVM převedl SPÚ pozemky v Jaroměřicích zabavené po válce udavači židů

11.06.2016 21:31

Svitavské pracoviště ÚZSVM převedlo Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) spoluvlastnické podíly v rozsahu jedné poloviny u 11 zemědělských pozemků v katastrálním území obce Jaroměřice. Nemovitosti o celkové výměře 29 293 m2 získal stát v roce 1948, kdy soud potrestal válečného udavače židů propadnutím majetku.

ÚZSVM převedl SPÚ pozemky v Jaroměřicích zabavené po válce udavači židů
Foto: uzvsm.cz
Popisek: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - logo

Pozemky ÚZSVM  předal SPÚ jako státní organizaci, jejímž úkolem je s tímto druhem majetku hospodařit. Pozemky s účetní hodnotou přes 125 tisíc korun tvoří součásti dalších půdních bloků. ÚZSVM připadla příslušnost hospodaření po zaniklém okresním úřadu ve Svitavách. Druhou polovinu převedených pozemků spoluvlastní tři fyzické osoby. Převod na SPÚ komplikovala s tím související dědická řízení, z nichž dvě již byla ukončena, třetí však stále probíhá.

Pozemky připadly československému státu na základě rozhodnutí Mimořádného lidového soudu v Brně v roce 1948. Soudci shledali obžalovanou osobu vinnou s odůvodněním, „že v době zvýšeného ohrožení republiky v Jaroměřicích a jinde v zájmu nepřítele a využívaje situace přivoděné nepřátelskou okupací udala u německých úřadů nejmenovanou osobu pro zatajení židovského původu a že je politicky nebezpečný, čímž spáchal zločin udavačství.“ Obžalovaná osoba tímto rozhodnutím ztratila čest na jeden rok a byl jí odebrán veškerý majetek.

Dekret presidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ze dne 19. června 1945 upravuje problematiku propadnutí majetku v Hlavě I.:

Ustanovení § 11 dekretu: Udavačství

Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky ve službách nebo v zájmu nepřítele, nebo využívaje situace přivoděné nepřátelskou okupací jiného pro nějakou skutečnou nebo vymyšlenou činnost udal, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let. Zavinil-li však udavač svým udáním ztrátu svobody československého občana, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let. Mělo-li udání za přímý nebo nepřímý následek ztrátu svobody většího počtu lidí nebo těžkou újmu na zdraví, trestá se doživotním žalářem, mělo-li za následek něčí smrt, trestá se smrtí.

Ustanovení § 14: Všeobecná ustanovení

Odsoudí-li soud pro zločin v tomto dekretu uvedený a neupustí-li od trestu (§ 16 odst. 2), vysloví zároveň.:

a)     že odsouzený pozbývá na určitou dobu, nebo navždy občanské cti (§ 15);
b)     že odsouzený část trestu na svobodě nebo celý trest odpyká ve zvláštních nucených pracovních oddílech, které se zřídí zvláštním zákonem;
c)     že celé jeho jmění nebo část jeho jmění propadá ve prospěch státu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Skupina České dráhy loni hospodařila s rekordním ziskem téměř čtyři miliardy

11:27 Skupina České dráhy loni hospodařila s rekordním ziskem téměř čtyři miliardy

Konsolidovaný hospodářský výsledek Skupiny ČD před zdaněním dle Mezinárodních standardů účetního výk…