Výstava návštěvníky seznamuje s bohatou historií českého exlibris, která sahá až do doby vlády Jiřího z Poděbrad (1420–1471). Úvodní část zachycuje historická exlibris pocházející z knihoven šlechticů, např. Petra Voka z Rožmberka či Kryštofa z Nostic, až k nově graficky pojatému exlibris od Josefa Mánesa z roku 1868. Hlavní část výstavy je věnována modernímu českému exlibris, jeho vzniku a rozvoji v souvislosti se sběratelstvím a principům jednotlivých grafických technik. Výstava bude ke zhlédnutí do 9. září 2018.
Exlibris (knižní značka) je malý grafický lístek vlepovaný do knihy, jehož účelem je označit, komu kniha patří nebo ze které knihovny pochází.
„Knihovna Národního muzea spravuje druhou největší sbírku exlibris v republice. Ve svých fondech uchovává přes sto tisíc knižních značek, z nichž nejstarší pochází z 16. a 17. století. Výstavu pořádáme u příležitosti 100. výročí založení Spolku sběratelů a přátel exlibris, který měl nezastupitelnou roli při formování moderní podoby exlibris a také při rozvoji sběratelství exlibris na našem území ve 20. století,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Příběh exlibris
Do počátku 20. století bylo exlibris užíváno výhradně pro potřeby bohatých vrstev obyvatelstva, což se odrazilo i na jeho podobě. Pracovalo se s heraldickými motivy, které vznikaly účelově na základě objednávky. Postupem času se začaly objevovat i nové náměty, jako pohledy do interiéru knihoven či romantické krajiny, ale přesto grafika knižních značek zůstala víceméně v rovině neosobní, bez užší návaznosti na individualitu majitele. Změna přišla až v roce 1868 díky Josefu Mánesovi (1820–1871). Ten pro průmyslníka a sběratele umění Vojtěcha rytíře Lannu (1836–1909) vytvořil lístek, který kromě rodového znaku obsahoval i osobní motiv, lásku ke knihám. Mánesova knižní značka je považována za první české moderní exlibris. Další impuls pro rozvoj grafického zpracování motivů poskytl v roce 1897 časopis Moderní revue, když uveřejnil článek novináře a spisovatele Stanislava Kostky Neumanna Ex libris a otiskl několik exlibris od básníka a ilustrátora Karla Hlaváčka (1874−1898), která vytvořil pro své přátele. To vyvolalo novou vlnu zájmu ze strany umělců i sběratelů umění a bibliofilů o exlibris a do roku 1900 vzniklo dalších 50 českých moderních knižních značek. Postupující celosvětové bibliofilské hnutí za krásnou knihu, nová móda sběratelství exlibris, šířící se k nám ze zahraničí, a aktivity nadšených českých sběratelů vyústily roku 1918 v založení Československého spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze (SSPE).
Rok českého exlibris
V roce 2018 slaví Spolek sběratelů a přátel exlibris 100. výročí svého vzniku a je pořadatelem XXXVII. mezinárodního kongresu sběratelů exlibris v Praze. Spolek proto vyhlásil rok 2018 za Rok českého exlibris. Spolek má v současnosti téměř čtyři stovky členů a udržuje kontakty se všemi zahraničními exlibristickými spolky prostřednictvím mezinárodní organizace FISAE (Fédération Internationale des Sociétés d’Amateurs d’Ex-Libris).
„České moderní exlibris má ve světě skvělé renomé. To by ale nebylo možné bez velikého nasazení a aktivit mnoha nadšenců, sběratelů a grafiků, kteří se od roku 1918 sdružují ve Spolku sběratelů a přátel exlibris. Základy rozsáhlých sbírek exlibris, které jsou ve vlastnictví Knihovny Národního muzea, tvoří právě odkazy velkých sbírek sběratelů působících ve Spolku – Karla Jaroslava Obrátila, Miroslava Novotného, Aloise Chvály a dalších. Nasbírali desetitisíce exlibris starých i moderních, vysoké umělecké kvality i amatérských, českých i zahraničních. Díky tomu dnes můžeme procházet sbírkami jako velkou světovou encyklopedií, neboť snad není téma, které na exlibris nenajdete zpracované. V tom je také kouzlo exlibris – osobní propojení objednatele / zadavatele tématu s výtvarníkem, jehož výsledkem je zcela osobní artefakt,“ doplňuje autorka výstavy Martina Vyšohlídová.
Doprovodný program k výstavě
K výstavě je připraven bohatý doprovodný program. V pracovním koutku si zájemci budou moci podle návodu navrhnout své vlastní exlibris. Pro děti a dospělé jsou připraveny workshopy, kde si mohou vyzkoušet tisk na historických lisech. Program bude doplněn i o zajímavou přednášku na téma Exlibris – encyklopedie světa v rámci programu 24. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2018.
Národní památník na Vítkově je otevřen v březnu od čtvrtka do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, a od 1. dubna od středy do neděle denně ve stejném čase; vstupné je v rámci běžného vstupného
Více informací naleznete na www.nm.cz.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
