Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit množství pracovníků v režimu hromadného propouštění, klesl meziročně i meziměsíčně o 1. Podniky plánují propustit o 160 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 9 lidí méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v červenci hromadné propouštění, mají své provozovny v Jihočeském, Karlovarském, Olomouckém a Zlínském kraji. Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření v následujících měsících dotkne, pracuje na Karlovarsku (40), Olomoucku (24) a v jižních Čechách (22). Z okresního hlediska jsou na tom nejhůře Karlovy Vary, kde přijde o práci 40 lidí, a také Olomouc. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 24 výpovědí.

Firmy se chystají propouštět především lázeňství, textilním a dřevařském průmyslu. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména pracovníků v osobních službách, kovodělníků, dělníků ve výrobě, pracovníků v textilu a dřevařském průmyslu nebo pracovníků ve zdravotnictví „Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé organizační změny, restrukturalizaci podniku nebo výrazný pokles objemu zakázek a prodeje,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. V hlášení, které zaslali Úřadu práce ČR, avizovali zaměstnavatelé výplatu odstupného podle zákoníku práce a podle délky odpracované doby. V rámci organizačních změn pak počítají s tím, že nabídnou propouštěným zaměstnancům jiné pozice v rámci pracoviště a poskytnou jim individuální i skupinové poradenství. O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy.

Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď. Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci července 2016 podpořil úřad touto cestou celkem 41 902 uchazečů a zájemců o zaměstnání.