Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v minulém roce odmítl celkem 36 rozkladů (Lidové noviny hovoří zcela nesprávně o podnětech), které byly podány prostřednictvím datové schránky, a to z důvodu, že nebyly podepsány zaručeným elektronickým podpisem. Úřad se v daných případech striktně držel znění zákona o veřejných zakázkách, který v § 117c odstavci 1 jednoznačně uváděl, že „v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem se činí: a) podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední, b) rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.“

Podle právního názoru Úřadu pouze rozklad opatřený uznávaným elektronickým podpisem, a to i v případě podání prostřednictvím datové schránky, splňuje nejpřísnější nároky z hlediska autentizace a bezpečnosti. Zákon v tomto případě nijak nerozlišuje, jakým způsobem byl rozklad učiněn, pouze hovoří o dvou podmínkách – musí být učiněn v elektronické podobě, což podání učiněné datovou schránkou splňuje a druhou – musí být podepsán elektronicky. Nejvyšší správní soud však zaujal k této problematice odlišné stanovisko, když řekl, že podání učiněné prostřednictvím datové schránky nemusí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, a to i přes speciální úpravu, kterou zákon v § 117c odst. 1 má ve vztahu ke správnímu řádu. Soud svým rozsudkem de facto zneplatnil požadavek na elektronický podpis ve vztahu k datovým schránkám a v podstatě konstatoval, že podání prostřednictvím datové schránky stojí mimo kategorii elektronického podání. Úřad se s tímto názorem sice zcela neztotožňuje, avšak plně jej respektuje a v současné době dle něho postupuje ve své rozhodovací praxi.