Digitalizace služeb státu i byznysu rychle roste a stává se samozřejmou součástí každodenního života. Přesto existuje velká skupina lidí, pro které je digitální prostředí stále bariérou. Nejde jen o techniku samotnou. Jde o schopnost porozumět nástrojům, orientovat se a s důvěrou je používat. Pokud je tato schopnost nedostatečná nebo úplně chybí, vzniká digitální propast, která se reálně mění v propast sociální.
Konference otevřela diskusi sérií odborných panelů, které mapovaly současnou situaci i konkrétní důsledky digitálního vyloučení. První vstup patřil Mikuláši Štubnovi z organizace Autismity, která pomáhá lidem na autistickém spektru s orientací v každodenních situacích.
První panel dnešní konference nesl název Digitální vyloučení a přístupnost státních služeb. Účastnili se ho Jindřich Oukropec z platformy Pomáháme Digital, Jiří Táborský ze společnosti STEM, Veronika Víchová z kanceláře veřejného ochránce práv a Karel Trpkoš z Ministerstva práce a sociálních věcí. Panel se věnoval tomu, jaké konkrétní bariéry lidé v roce 2025 zažívali při komunikaci se státem v online prostředí a co je nutné změnit, aby digitální služby byly skutečně srozumitelné. Po tomto bloku promluvila Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Chcete Tomia Okamuru za předsedu Poslanecké sněmovny?Anketa
Druhý panel se zaměřil na hledání cest, jak digitální vyloučení snížit. Účastnili se ho Kamila Plísková z Městské knihovny v Praze, Martin Úlovec z Ministerstva školství a Adriana Dergam z Rady vlády pro lidská práva. Diskuse se soustředila na to, jak propojit výzkum a praxi, jak podporovat digitální kompetence a jak nastavit podporu tak, aby fungovala plošně a ne pouze v jednotlivých projektech.
Odpolední závěrečný panel přinesl konkrétní příklady dobré praxe v digitální inkluzi. Moderovala ho Adriana Dergam a mezi panelisty byli Ondřej Pohl z Asociace UX, Radek Pavlíček ze Střediska Teiresiás a Adéla Pospíchalová z organizace Člověk v tísni. Tento blok ukázal, že už dnes existují projekty, které mění reálné životy lidí v terénu. Představil přístupy, které fungují v knihovnách, v sociálních službách i v obcích a které lze škálovat na celostátní úroveň.
Digitální Česko opakovaně upozorňuje, že digitální transformace je úspěšná tehdy, když do ní má přístup každý. Nejen lidé, kteří moderní technologie používají přirozeně, ale také ti, pro které jsou nové nebo obtížně pochopitelné. Digitální služby musí být vytvářeny tak, aby byly srozumitelné, dostupné a bezpečné. To je podmínka skutečně inkluzivního státu.
„S rozvojem digitalizace prakticky všech služeb, nejen těch veřejných a státních, se zvětšuje samozřejmě i nebezpečí digitálního vyloučení. Snažíme se v tomto směru nejen informovat, ale i přímo vzdělávat a pomáhat lidem digitální vyloučení prolamovat. Říká se, že nejlepší investice je do vzdělání, a to platí samozřejmě i o vzdělání digitálním,“ říká k tomu vedoucí Digitálního Česka Martin Charvát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
