S ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským hovořil premiér o vývoji války na Ukrajině, zhodnotili české předsednictví v Radě EU a řešili úkoly, které českou zahraniční politiku v roce 2023 čekají. V neposlední řadě hovořili o pomoci Turecku a Sýrii, které zasáhlo masivní zemětřesení.
Jak zatím hodnotíte kroky zvoleného prezidenta Petra Pavla?Anketa
Největší výzvou, které v uplynulém roce česká diplomacie čelila, byla a stále je ruská agrese na Ukrajině.
„Česká republika byla v uplynulém roce jednou z vůdčích zemí, které prosazovaly jak co nejsilnější podporu Ukrajině, tak na druhé straně tvrdý postoj vůči Rusku – ať už to byly sankce, diplomatická izolace a další věci. Troufám si říci, že náš pevný, zásadový a konzistentní postoj nám přinesl respekt v mezinárodním prostředí a posílil naše postavení. Tento postoj byl oceněn i ostatními zeměmi, mimo jiné i zvolením České republiky do Rady OSN pro lidská práva následné zvolení velvyslance Bálka za předsedu této Rady,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Předseda vlády také ocenil práci ministra Jana Lipavského na návrhu takzvaného Magnitského zákona, který umožní České republice, vést vlastní sankční seznamy vůči jednotlivcům i subjektům, kteří dosud nebyli zařazeni na sankční seznam Evropské unie.
„Zákon jsme přijali o rok dříve, než jsme po nástupu naší vlády do funkce slibovali. Tento zákon nám umožňuje, vytvářet vlastní sankční seznamy a efektivně cílit na ty, kteří porušují lidská práva, dopouštějí se kybernetických útoků a podporují terorismus. Je to velmi důležitý nástroj, který jsme si tímto způsobem připravili,“ řekl premiér.
V systematické pomoci Ukrajině chce Česká republika pokračovat i nadále. Proto Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty připravilo rekonstrukční program pro Ukrajinu, na základě kterého by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok investovat půl miliardy korun. Zároveň se státy Evropské unie dohodly na finanční podpoře 18 miliard eur Ukrajině, které se podařilo dojednat v závěru českého předsednictví v Radě EU.
Právě české předsednictví v Radě EU bylo dalším bodem bilanční návštěvy na ministerstvu zahraničních věcí.
„V programovém prohlášení vlády jsme slíbili, že budeme prohlubovat vztahy s našimi partnery a budeme navazovat nová partnerství. To jsme splnili. Věnovali jsme se otázkám, které byly dlouho nevyřešené. Během českého předsednictví došlo k úspěšnému zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, což vůbec nebyl jednoduchý úkol a myslím, že to je velký úspěch,“ řekl premiér a dodal, že
během českého předsednictví v Radě EU Bosna a Hercegovina získala v prosinci 2022 kandidátský status do Evropské unie a Chorvatsko na základě dohody dosažené v prosinci 2022 od 1. ledna 2023 připojilo do schengenského prostoru. Dalším tématem bilanční návštěvy byla aktuální situace v Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení a o život přišlo dle dosavadních údajů přes 1200 lidí. Česká republika poslala do oblasti na pomoc 68členný tým hasičů z Prahy a Moravskoslezského kraje. Pomoc bude hrazena z rozpočtu na humanitární pomoc.
Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tisková zpráva
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
_635477466366665011.jpg&id=25948)
