I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti nezletilé stěžovatelky a její matky a zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2 v napadených výrocích. Těmito výroky totiž bylo porušeno základní právo stěžovatelek na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu a základní právo nezletilé, aby byl nejlepší zájem dítěte předním hlediskem rozhodování.

Nezletilá byla tři dny po svém narození v dubnu 2009 na základě předběžného opatření odebrána matce a umístěna do ústavní péče. Trvání tohoto předběžného opatření bylo opakovaně prodlužováno až do března 2010, kdy bylo vydáno druhé předběžné opatření. Na jeho základě byla nezletilá ponechána v dětském centru až do konce září 2011. Ústavní soud nálezem sp. zn. IV. ÚS 2244/09 ze dne 20. 7. 2010 zrušil první předběžné opatření i rozhodnutí o jeho prodloužení a později nálezem sp. zn. II. ÚS 2546/10 ze dne 6. 9. 2011 zrušil i druhé předběžné opatření. Podle těchto nálezů nebyl důvod odebrat nezletilou matce a předat ji do péče dětského centra. Ústavní soud v nich mimo jiné zdůraznil, že není možné odebrat dítě rodičům a umístit je do ústavní péče jen proto, že podle soudů by v ústavní péči mělo lepší materiální podmínky než u rodičů.

Jelikož nezletilá strávila na základě protiústavních a nezákonných předběžných opatření v dětském centru bezdůvodně téměř dva a půl roku, domáhala se spolu s matkou náhrady nemajetkové újmy za tento zásah. Obecné soudy přiznaly každé z nich přiměřené zadostiučinění ve výši 610 000 Kč. To stěžovatelky pokládají za nedostatečné.