Konání referenda musí obsahovat konkrétní otázku, o níž se má v referendu rozhodnout. Rozhodnutí se přijme tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu kladně, anebo tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu záporně. To je podle ministra Dienstbiera vhodnější kvorum než podmínka 50%. „Těm, kteří nesouhlasí s navrženou otázkou, stačí bojkotovat účast u referenda," vysvětlil ministr Dienstbier.
Zda zákon získá potřebnou dvoutřetinovou většinu, je těžké předvídat, přesto podle ministra Dienstbiera nikdy ještě nebyly příznivější podmínky pro přijetí ústavního zákona o referendu než při současné konstelaci Poslanecké sněmovny a Senátu.

Vláda neschválila Návrh poslanců Petra Gazdíka, Františka Váchy, Jana Farského, Věry Kovářové, Marka Ženíška, Leoše Hegera, Herberta Pavery, Jiřího Skalického, Niny Novákové, Roma Kostřici, Gabriely Peckové, Václava Horáčka, Anny Putnové, Markéty Adamové a Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 524) zaváděl do zákona především povinnost podat oznámení o majetku nabytém před zahájením výkonu veřejné funkce.