Boj lesníků s kůrovcem se koncentruje z velké části do hlavní turistické sezóny, od jarních dní do období na začátku srpna, kdy se lýkožrout smrkový rojí a napadá stromy. Vedle obranných opatření, kterými jsou lapáky, otrávené trojnožky a insekticidní sítě rozmístěné na okraji porostu, se snaží lesníci zamezit šíření škůdce především tzv. asanačními těžbami.
„Víme, že současná situace, kdy máme v Brdech nasazeny veškeré dostupné prostředky, komplikuje rekreační využití a omezuje jak návštěvníky, tak i obyvatele přilehlých obcí. V současnosti je však pro Brdy strategickou prioritou zamezit množení kůrovce těžbou a sanací napadených stromů dříve, než z nich vylétne nová populace lýkožrouta a napadne další porosty. Z každého napadeného stromu se vyvine populace, která bude mít na svědomí dalších deset stromů, pokud jej včas nezpracujeme. Proto je pro nás prioritou včasné nalezení napadených stromů a jejich zpracování, abychom zabránili pyramidovému šíření.,“ vysvětlil výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.
Vojenské lesy a statky ČR proto žádají v této souvislosti veřejnost o pochopení a respektování omezení v lokalitách, kde práce probíhají. Návštěvníci by měli dbát také na svou bezpečnost na cestách, kde se pohybuje technika i nákladní vozy s dřívím. Ty nejvíce zatíženě komunikace osadili lesníci VLS informačním značením. Zvýšenými těžbami může dojít k nevyhnutelnému dočasnému poškození lesních komunikací, a to i těch, po kterých vedou turistické trasy.
Jste pro zrušení nošení roušek či respirátorů v supermarketech a obchodech?Anketa
„Letošní rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový. Lesní cesty po skončení kalamitních těžeb obnovíme, stejně jako zalesníme vzniklé holiny druhově pestrou výsadbou dřevin. Klíčové je však v těchto týdnech snížit tzv. kalamitní základ v lesích, tedy početnost populace lýkožrouta smrkového v Brdech,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.
Kůrovcové těžby v Brdech navíc vyvolávají emoce u některých návštěvníků, kteří mj. neprávem obviňují lesníky, že těží zdravé stromy. Včasné sanační zásahy jsou totiž prováděny na napadených porostech, které nejeví zatím známky usychání a působí na první pohled vitálně. Napadení tak u nich odhalí jen školené oko lesníků.
„Dá se poznat jen podle malých drtinek na kůře kmene. Mezi řadou návštěvníků Brd však panuje přesvědčení, že kůrovcový strom musí jevit známky usychání. U takových stromů však těžba už nemá z hlediska šíření kalamity účel, protože jej škůdce opustil. Jde jen o řešení důsledků a nebezpečí spojených s pádem suchých větví či kmenů,“ dodává vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
