Veřejný ochránce práv se zabýval podněty poplatníků, kteří v daňovém přiznání nesprávně uplatnili slevu na manžela (manželku). Slevu lze uplatnit, když v daném kalendářním roce neměl manžel vlastní příjem přesahující 68 000 Kč. Do něj se započítává i peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská), která byla v daném roce vyplacena. Mateřská za prosinec se vyplácí až v lednu, a proto chybovali ti, kdo ji nezapočítali jako lednový příjem. Zásadní podíl na vzniku chyby přitom měla neúplná potvrzení o vyplacených dávkách od okresních správ sociálního zabezpečení, která dávku za prosinec nezahrnovala do roku její výplaty, tj. až do následujícího roku (ač správně měla). Potvrzení neobsahovala ani bližší vysvětlení toho, jaké dávky byly do souhrnu zařazeny a jaké nikoliv. Pro řadu lidí tak bylo těžké odhalit, že v souhrnu jedna vyplacená dávka chybí. Zpravidla je na to upozornil až finanční úřad. Protože při správném započítání chybějící dávky už nárok na slevu na dani neměli, museli neoprávněně uplatněnou slevu doplatit a navíc uhradit i úrok z prodlení. Ten často činil i několik tisíc korun v závislosti na délce prodlení. Řada poplatníků žádala finanční úřad o prominutí úroku, avšak marně. Neuspěli ani ti, kteří žádali Ministerstvo práce a sociálních věcí o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánů správy sociálního zabezpečení. Díky šetření ombudsmana se přístup úřadů změnil.

Okresní správy sociálního zabezpečení chybovaly, když vydávaly obsahově nesprávná a neurčitá potvrzení o dávkách vyplacených v kalendářním roce, do nichž nebyla zahrnuta mateřská za prosinec předchozího roku vyplacená v lednu.

Česká správa sociálního zabezpečení se ztotožnila se závěry ombudsmana, že obsah potvrzení musí být jednoznačný a správný. Z tohoto důvodu byli zaměstnanci ČSSZ na správný postup opakovaně upozorněni. Každé potvrzení by do budoucna mělo obsahovat také doprovodný text a vysvětlení, jaké dávky nemocenského pojištění byly do potvrzení zahrnuty.