Rozhodl se proto svůj problém řešit a požádal o pronájem městského bytu. Město mu však byt odmítlo pronajmout a to právě kvůli jeho zdravotnímu postižení. Takové jednání je však nepřípustné.
Městský byt byl nabízen tzv. obálkovou metodou. Měl jej dostat zájemce, který nabídne nevyšší cenu. Nevidomý muž nabídl nejvyšší cenu a podle zveřejněných kritérií s ním tedy měla být uzavřena nájemní smlouva. Město však byt nabídlo druhému v pořadí, protože se obávalo, že by muselo byt dodatečně upravovat s ohledem na potřeby muže se zdravotním postižením. On sám přitom žádné úpravy nepožadoval.

Je třeba zdůraznit, že město není oprávněné hodnotit zdravotní stav stěžovatele a nemůže samo posuzovat, jaké bydlení je pro něj vhodné. Takové hodnocení přísluší pouze lékaři. Z lékařských posudků je přitom zjevné, že daný muž se je schopen o sebe postarat. V minulosti absolvoval konzervatoř a zajišťoval si sám běžné životní potřeby.