„Podle analýzy ekonomického přínosu, posuzujícího mimo jiné údaje z EET o tržbách služeb vázajících se na cestovní ruch v okolí řeky, přinese Vltava za současného stavu do veřejných rozpočtů, což jsou rozpočty státu, krajů, měst a obcí, ročně přibližně čtyři miliardy korun. Po zainvestování, kdy odhad nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení Vltavské vodní cesty činí pět miliard korun, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší o více než miliardu ročně na cirka 5,1 miliardy korun za rok. Návratnost investic tak představuje pět let,“ konstatoval ředitel JCCR Jaromír Polášek.
Analýza přínosů bere v úvahu tři varianty vývoje. Pesimistickou, realistickou a optimistickou. JCCR pracuje s variantou realistickou. „Prostředky vložené do rozvoje cestovního ruchu nejsou spotřebou, ale investicí. Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny příjmů z Vltavy do veřejných rozpočtů státu, měl by se na těchto investicích podílet především stát prostřednictvím zdrojů svých ministerstev,“ doplnil Polášek.
Na odborném setkání v Lannově kavárně pod Dlouhým mostem v Českých Budějovicích nechyběla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská, její středočeská kolegyně Jaroslava Pokorná Jermanová, náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz, Vojtěch Dabrowski z ministerstva dopravy, generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala, ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu (SCCR) Marek Černoch, náměstek českobudějovického primátora Viktor Vojtko, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Tomáš Jirsa, místostarosta Českého Krumlova Martin Hák, poslanec Jan Zahradník a zástupci několika turistických destinací v okolí Vltavy.
Všichni účastníci tohoto pracovního setkání se shodli na společném postupu při dokončení vltavské vodní cesty, a to i v souvislosti s logickou návazností na labsko-oderskou vodní cestu spojující Česko s německým Hamburkem. „Je třeba zajistit, aby plavidla, a to i plavidla rekreační, měla zpřístupněna vltavskou vodní cestu dále než pouze k hrázi Slapské přehrady, kde v tuto chvíli není ani žádný významný cíl,“ řekl například Vojtěch Dabrowski z ministerstva dopravy.
Podle náměstka ministryně pro místní rozvoj Davida Koppitze může vltavský projekt počítat také s podporou MMR. „Makroekonomický přínos turistického ruchu je zřejmý. Jde o celkový příjem zhruba 120 miliard korun do státního rozpočtu, 240 tisíc zaměstnanců, tři procenta HDP a toto číslo roste. Z hlediska růstu tohoto odvětví jsou v porovnání regionů Středočeský kraj na druhém a Jihočeský na třetím místě s dynamikou růstu 17 a 14 procent, což jsou obrovská čísla. Naším cílem je podporovat z národních zdrojů právě doprovodné infrastrukturní projekty, které s růstem cestovního ruchu souvisejí,“ sdělil Koppitz.
Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská v této souvislosti připomněla sedm základních z celkem devíti investičních priorit kraje, které by měly být ukončeny do tří let. Jde především o vybudování přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko a výstavbu lodního výtahu na Orlíku.
„Současně chceme dokončit projektovou dokumentaci pro územní řízení k rozšíření plavební komory Kamýk, výstavbu plavební komory České Budějovice a kompletní projektovou dokumentaci a povolení stavby cyklistické stezky podél Vltavy Lipno - České Budějovice, včetně 30 realizovaných kilometrů. Celkem jde o zhruba 350 miliónů korun. To vše půjde postupně. Věřím ale, že díky spolupráci se nám za pár let podaří změnit Vltavu v pulzující tepnu spojující naše regiony,“ zdůraznila Stráská.
Její středočeská kolegyně, hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, si od projektu slibuje celkové oživení oblasti podél řeky s adekvátními službami a zázemím pro návštěvníky i místní obyvatele. „V první fázi nás čeká pět hlavních cílů. Výstavba minimálně dvou čerpacích stanic pro lodě, dvou míst k vypouštění odpadních vod. Chceme také podpořit vybudování technické infrastruktury karavan kempů, pravidelné čištění řeky a úpravu obslužných sloupků na standardní platební karty,“ poznamenala Jermanová
Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) v pátek v Českých Budějovicích také představila další klíčový materiál, který se má stát pro všechny zainteresované subjekty návodem postupu a směru rozvoje Vltavy jako jednoho turistického produktu od pramene na šumavské Kvildě až po labský soutok u Mělníka. Hlavním, společným a sjednocujícím cílem nové „vltavské bible“ je zvýšení návštěvnosti, rozvoj turistické infrastruktury a udržitelnost cestovního ruchu, po celém jejím 430 kilometrů dlouhém toku. Projekt se ovšem netýká pouze vlastní řeky jako vodní cesty, ale i jejího okolí, cyklotras, památek a dalších atraktivit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
