„Je to poprvé od Listopadu 89, kdy se připomíná trpký úděl selského stavu za nacismu a komunismu,“ charakterizuje výstavu historik ÚSTR Jaroslav Rokoský, vedoucí autorského týmu. „Expozice zachycuje existenci selského stavu na českém území – od Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát a socialismus až k současnosti. Na dobu války a komunismu se samozřejmě zaměřuje nejvíc,“ upřesňuje historik ÚSTR Jiří Urban, jeden z autorů.

Výstava mimo jiné odráží skutečnost, že zatímco nacisté české zemědělství pragmaticky využívali, ale přitom ho ponechali v chodu a dohlíželi na jeho stálou produkci, komunisté byli mnohem revolučnější. Ideologie pro ně znamenala víc, než aby hospodářství fungovalo. „Nacisté se z vyspělého zemědělství snažili vytěžit co nejvíce pro své válečné cíle, zatímco komunisté sedláky likvidovali jako nepohodlnou sociální skupinu,“ dodává J. Rokoský.

Podle ředitele ÚSTR, historika Zdeňka Hazdry přitom největší problém není „rozorání mezí“, jak se často uvádí: „Tendence ke scelování pozemků tu byly i bez komunistů. Ale v tomto případě byl doslova vymýcen selský stav – celá jedna vrstva lidí, kteří měli léta vytvářený vztah k půdě, vlastně zmizela. Tím jsme poznamenáni dodnes, pozná se to na našem vztahu k přírodě.“