Podstata studie spočívala v porovnání sebehodnocení uživatelských dovedností s výsledky praktických úloh, které na stejná témata následně řešili dotazovaní účastníci studie. Výsledky studie jsou pozoruhodné zejména v oblasti běžně využívaných kancelářských aplikací. Téměř 80 procent účastníků studie si myslí, že jejich digitální dovednosti v oblasti práce s počítačem, zejména zpracování dat a informací bez připojení k internetu, jsou na dobré nebo velmi dobré úrovni. Výsledky reálných praktických testů stejných osob ale ukazují, že tuto úroveň nemá ani deset procent z nich.
Méně nepříznivě vychází srovnání sebehodnocení a skutečných dovedností v oblasti využívání internetu, kde téměř 85 procent osob hodnotí své dovednosti jako dobré nebo velmi dobré, ale ve skutečnosti jen polovina z nich má pravdu.
V oblasti počítačové bezpečnosti naopak byly znalosti a dovednosti účastníků studie s jejich sebehodnocením v poměrně dobré shodě, za což podle autorů studie může silná medializace bezpečnostních rizik práce s digitálními technologiemi a tedy poněkud opatrnější sebehodnocení.
Výzkum se skládal ze dvou částí a zúčastnilo se jej cca 1250 účastníků ve věku od 15 do 60 let. V první, dotazníkové části uchazeči sami ohodnotili své znalosti a dovednosti a zároveň odpovídali na dotazy týkající se četnosti používání digitálních technologií nebo typu používaných digitálních zařízení.
Ve druhé části uchazeči plnili poměrně jednoduché praktické úlohy v reálném prostředí. Ověřovány byly dovednosti potřebné pro každodenní efektivní využívání počítače, a to na základní úrovni zejména práce s textem, tabulkovým procesorem, elektronickou poštou a internetem. Jak dokazuje i výše zmíněná studie, vnímání úrovně vlastních digitálních znalostí a dovedností je velmi často zcela mimo realitu a pro zjištění nebo doložení jejich skutečného stavu je vhodné využívat spíše praktičtějších metod, než jsou teoretické dotazníkové průzkumy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
