V úvodu setkání vystoupila Jana Riebová, personální ředitelka společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak, s.r.o., která byla po dva roky členkou komise hodnotící diplomové a bakalářské práce, nominované vysokými školami jako nejlepší v oblasti rozvoje lidských zdrojů. „Musím otevřeně říci, že z mého pohledu je úroveň prací katastrofální. Studenti zde dokola citují dvě či tři české učebnice personalistiky. Obsahový přínos je minimální, nevyužívají zahraniční zdroje, průzkumy pořádají na irelevantní témata. Velmi nízká je úroveň zpracování. Ukazuje se, že studenti nezvládají gramatiku a co hůř, často neumí postavit větu.“ Způsoby vyjadřování jsou přitom pro personalisty zásadní, protože ve společnostech mívají jako podstatnou součást agendy interní komunikaci. Ke kritice se přidala další členka komise Jana Skalková, členka představenstva PMF. Podle jejích slov jí u studentů chybí hlavně zvědavost a energie, které by do své práce vkládali. „To, že nejsou pro své téma a své studium nadšení, se projeví v tom, že nedotáhnou průzkum, nedají si záležet na formálním zpracování.“ Její slova potvrdila i studentka Jitka Janíková z Univerzity obrany. „Jak pozoruji své spolužáky, tak mohu potvrdit, že u většiny je motivace ke studiu minimální. O obor se nezajímají, chtějí prostě školou nějak projít.“ Na akci zaznělo, že na českých vysokých školách podle účastníků setkání studuje 40 % studentů, kteří tam nemají co dělat.

Michaela Tureckiová, odborná asistentka na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT zmínila, že pro mnohé fakulty je obtížné vybrat dobrou práci do soutěže, protože chtějí poslat takovou, která splňuje akademická kritéria i požadavky praxe. „Jsou to rozlišné světy, a proto jsme například my sami možnost poslat práci do soutěže vloni nevyužili.“ Zdůraznila, že je třeba si vyjasnit, jaké cíle NCAP bude mít a dát fakultám jasná kritéria pro výběr těchto prací.“