Přítomni: Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok, Pavel Řežábek.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy ze sedmé situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni při současném používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Celková meziroční inflace se v listopadu nacházela na úrovni 0,1 %, což je o 0,5 procentního bodu méně než prognóza ze sedmé situační zprávy. Na odchylce od prognózy se dominantně podílely ceny potravin, jejichž meziroční růst byl téměř nulový, zatímco prognóza očekávala jeho zrychlování. Došlo také k meziročnímu poklesu ceny pohonných hmot o 17,6 %, což je o 2,5 procentního bodu hlubší pokles, než očekávala prognóza. Meziroční pokles cen pohonných hmot odráží propad cen ropy, což představuje pozitivní nabídkový šok pro českou ekonomiku. Korigovaná inflace bez pohonných hmot zrychlila na 1,3 %, což bylo oproti prognóze o 0,2 procentního bodu více. Vývoj korigované inflace odráží pokračující pozitivní vývoj domácí ekonomiky a mezd, který je však z velké části kompenzován pokračujícím poklesem zahraničních výrobních cen.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí nepatrně zpomalila meziroční růst na 4,5 %, což představuje o 0,3 procentního bodu nižší růst, než předpovídala prognóza ze sedmé situační zprávy. Tato odchylka byla dána nižším než očekávaným příspěvkem spotřeby domácností a změny stavu zásob. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty dále zrychlil na 4,3 %, k čemuž v nejvýznamnější míře přispěl průmysl, kladně však přispěla i ostatní odvětví ekonomiky. V návaznosti na pokračující růst probíhalo také zlepšování situace na trhu práce. Celková zaměstnanost i nadále rostla. Sezóně očištěná míra nezaměstnanosti dále poklesla ve třetím čtvrtletí na 5,0 %, což jsou hodnoty nepatrně nižší, než předpokládala prognóza. Dostupná data za říjen naznačují další mírné snižování sezóně očištěné míry nezaměstnanosti. Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 3,8 % a byla tak mírně vyšší než prognóza. Vyšší než očekávaný meziroční růst mezd byl zaznamenán v podnikatelské sféře.
V diskusi navazující na prezentaci situační zprávy členové bankovní rady hodnotili nově dostupné informace pro rizika stávající prognózy inflace. Členové bankovní rady opakovaně konstatovali, že nově publikované údaje představují protiinflační riziko na kratším konci prognózy a že na horizontu prognózy jsou rizika inflační prognózy zhruba vyrovnaná. Panoval konsensus, že je adekvátní ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly a že i nadále přetrvává potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky. Bankovní rada v této situaci diskutovala termín pravděpodobného ukončení kurzového závazku. Většina členů bankovní rady se shodovala, že jeho ukončení se pravděpodobně nachází okolo konce roku 2016, přičemž zůstávají v platnosti všechna předchozí konstatování bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zazněl též názor, že rizika prognózy inflace jsou na horizontu měnové politiky mírně protiinflační a že ukončení závazku v roce 2016 je málo pravděpodobné a nastane spíše až na začátku roku 2017.
V diskuzi o vývoji domácí ekonomiky panoval konsensus, že růst domácí ekonomiky lze považovat za robustní a udržitelný. Bylo opakovaně řečeno, že se tento robustní ekonomický růst bude promítat do pokračujícího růstu mezd, což bude přispívat ke generování dalších domácích poptávkových inflačních tlaků. Na druhou stranu zaznělo, že existuje riziko, že růst mezd by mohl být v budoucnu potlačen přísunem zahraničních pracovníků. Nízké hodnoty celkové inflace byly opakovaně hodnoceny jako ovlivněné pokračujícím poklesem zahraničních cen výrobců a poklesem cen potravin a ropy, což jsou exogenní faktory, které nesouvisí s cyklickou pozicí české ekonomiky. Panovala shoda, že o robustním ekonomickém růstu svědčí úroveň korigované inflace bez pohonných hmot, která stabilně a v souladu s prognózou roste a také že hodnota korigované inflace bez pohonných hmot na úrovni 1,3 % nesvědčí o tom, že by v současnosti docházelo k přehřívání české ekonomiky.
Bylo opakovaně konstatováno, že pokles cen ropy je pozitivní nabídkový šok, jehož prvotní dopady bankovní rada standardně výjimkuje, zatímco reakce měnové politiky je nutná pouze v případě realizace negativních sekundárních dopadů. Bylo uvedeno, že tyto sekundární dopady v roce 2015 nenastaly. Shoda panovala na tom, že propad cen ropy díky růstu reálného disponibilního důchodu urychlil růst české ekonomiky.
Bankovní rada dále diskutovala implikace pozorovaného poklesu cen energií a potravin pro rizika inflační prognózy. V této souvislosti bylo řečeno, že se pokles cen ropy sice podílí na současných nízkých hodnotách celkové inflace, nepředstavuje však riziko pro inflační prognózu na horizontu měnové politiky, neboť další snížení cen ropy v obdobném rozsahu, jaké nastalo v roce 2015, je nepravděpodobné. Bylo dále řečeno, že spotřebitelské ceny potravin jsou velmi volatilní a že jejich současný vývoj neodráží vývoj cen zemědělských výrobců, což znamená, že existuje riziko růstu těchto cen v příštím roce. Je tedy zatím předčasné hodnotit vývoj cen potravin jako protiinflační riziko na horizontu měnové politiky nebo jako další pozitivní nabídkový šok.
Bankovní rada diskutovala rizika a nejistoty vyplývající z vývoje v zahraničí. Bylo uvedeno, že významným rizikem je přehodnocení výhledu ekonomického růstu v Číně směrem dolů. V této souvislosti bylo také řečeno, že ekonomický vývoj v jiných rozvíjejících se ekonomikách je příznivější než předpokládaly minulé výhledy, a tedy ani aktuální vývoj v těchto ekonomikách nepředstavuje dodatečný protiinflační impulz.
Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Jiří Rusnok a Pavel Řežábek. Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.
Zapsal: Jan Brůha, poradce bankovní rady
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
