Jak se dá charakterizovat elektronizace zdravotnictví? A jaké výhody pacientům přináší?
Elektronizace zdravotnictví, neboli eHealth, představuje především soubor elektronických služeb umožňujících sdílení informací mezi pacienty, poskytovateli péče a plátci (zdravotními pojišťovnami). Zjednodušeně řečeno se jedná o nahrazení současných „papírových“ toků informací elektronickou cestou. Pacientům přináší dva základní benefity – nárůst kvality a také komfortu. Uveďme si to na jednoduchém příkladu. Představte si, že jdete na první návštěvu k novému lékaři. Objednáte se k němu elektronicky, třeba večer při sledování televize prostřednictvím tabletu. Po příchodu do ordinace nemusí lékař ztrácet čas vyplňováním vaší karty pacienta, protože k ní má s vaším souhlasem online přístup. Zároveň má maximum informací pro stanovení správné diagnózy a například pokud vám předepisuje léky, tak má možnost zkontrolovat lékové interakce se všemi medikamenty, které berete. Výsledky vyšetření obdržíte opět elektronicky a vy je tak máte k dispozici pro další lékaře starající se o váš zdravotní stav, aniž by bylo nutné přenášet papírovou složku. I takto může v praxi vypadat návštěva nového lékaře po zavedení elektronizace zdravotnictví.
Řada lékařů dosud nevyužívá možností elektronických služeb. V mnoha případech se rovněž pacient může setkat s tím, že jejich lékař například webové stránky má, ale jsou zastaralé a obsahují neaktuální informace. Myslíte si, že možnost objednat se k návštěvě přes webové stránky by měli mít lékaři povinnou, tak jako je tomu například u obchodníků a EET?
Je pravda, že bohužel elektronické služby dnes nenabízí všichni lékaři, naštěstí jejich počty rostou. Svobodně si tak můžete vybrat právě toho lékaře, který takovou službu nabízí. Povinnou možnost objednání bych nezaváděl, v této fázi elektronizace si nemyslím, že by se jednalo o správnou volbu. Z naší zkušenosti vyplývá, že pokud lékařům nabídneme elektronizaci s přidanou hodnotou, zapojí se, aniž by to dostali příkazem. V těchto aktivitách je potřeba lékaře podpořit, například ze strany zdravotních pojišťoven.
Kdy budou podle vás moderní možnosti komunikace s lékařem plošně zavedeny v celé České republice? Jaká je momentálně situace ve zbytku Evropy?
Plošné zavedení elektronizace je především v rukou Ministerstva zdravotnictví. Naším cílem je zapojit co nejvíce uživatelů z řad klientů CGM. Ve zbytku Evropy je situace různá, některé země jsou výrazně napřed, jiné jsou na tom podobně jako my v České republice. Obecně však můžeme říci, že v porovnání se západní Evropou jsme zaspali a většina zemí je na tom lépe, než my.
Hodně diskutovanou otázkou elektronizace zdravotnictví je rovněž zabezpečení a ochrana citlivých dat o pacientech. Jak je u vašich systémů tato oblast nakládání s osobními informacemi řešena?
V našem systému pacient dává písemný souhlas se sdílením dat elektronickou cestou. Bezpečnost zajišťuje systém certifikátů a šifrování, kde pacient drží primární šifrovací klíč ke svým datům. Díky tomu má pacient práva data lékaři zpřístupnit, nebo přístup odepřít. Pacient je tedy neomezeným vládcem nad svými daty.
Jak si s elektronizací poradí lékaři staršího věku, kteří jsou tradicionalisté a chtějí mít všechny dokumenty na papíře?
Samozřejmě, pro takové lékaře může elektronizace představovat poměrně velký problém. Z našeho pohledu není správné tyto lékaře do elektronizace nutit. Nabídněme jim služby, jež pro ně budou mít velkou přidanou hodnotu. Pokud je ani tím nezlákáme, nechme jim jejich přístup. Záleží hlavně na pacientovi, zda je pro něj elektronizace natolik důležitá, že by kvůli ní změnil lékaře.
Existují nějaké překážky elektronizace zdravotnictví?
Technologický rozvoj této oblasti českého zdravotnictví brzdí především stát, který doposud nevytvořil dostatečnou infrastrukturu pro elektronické zdravotnictví. To považuji za hlavní překážku v dalším pokroku. Neexistuje elektronická identita lékaře, ani pacienta a bohužel ani není stanoveno, v jakém formátu se mají data ve zdravotnictví sdílet. Ačkoliv již vznikla řada „koncepcí elektronizace zdravotnictví“, tyto informace stále chybí a rozvoj elektronizace je tím zpomalován. V tuto chvíli se snad konečně blýská na lepší časy, byla schválena nová strategie v této oblasti, na kterou pomalu navazují konkrétní kroky.
Do elektronizace zdravotnictví bezesporu patří i v posledním půlroce velmi výrazně skloňovaný eRecept? Jaký je váš názor na tuto problematiku?
Hlavním cílem ePreskripce by podle mě mělo být:
- Zamezit duplicitám léků a omezit nevhodné lékové kombinace.
- Uspořit čas lékařům, lékárníkům a pacientům.
- Zvýšit komfort a informovanost pacientů.
Bohužel projekt eReceptu tyto cíle nenaplní, alespoň ne v tuto chvíli. Naopak, jeho zavádění je pro lékaře poměrně administrativně náročné. Proto tento projekt příliš nevítám. Myslím si, že opět u lékařů vzbudí nelibost a jakýkoliv další „e“ – projekt budou přijímat s vyšší nevolí. Podle nás je nutné na eReceptu dále pracovat, aby začal přinášet výhody jak pro zdravotnické profesionály, tak i pro pacienty. Spíše než jeho direktivní a plošné zavedení bychom volili cestu pozitivní motivace zainteresovaných stran ke vstupu do systému elektronické preskripce prostřednictvím benefitů, které by jim z tohoto kroku plynuly. V současnosti je asi jedinou výhodou to, že lze v určitých případech vystavit recept "na dálku", aniž by pacient musel chodit do ordinace. A to nám přijde na projekt za stovky milionů dost málo.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
