„Divadelní život Františka Řeháka je neodmyslitelně spjat s divadelním životem celé Olomouce. A přestože už uplynulo mnoho let od poslední Františkovy role na olomouckém jevišti, jeho publikum i jeho divadlo nikdy nezapomene. Loučíme se dojati a s hlubokou úctou k herecké pouti Františka Řeháka,“ uvedl ředitel Moravského divadla Olomouc Pavel Hekela.

František Řehák se narodil 4. října 1923 v Novém Bydžově. K divadlu jej přivedli rodiče, Řehák působil jako ochotník v Divadelní jednotě Jirásek a Studiu mladých. Po válce nejprve odmítl nabídku Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a stal se zakládajícím členem Středočeského divadla Mladá Boleslav.

V roce 1948 pak získal stálé angažmá v Městském divadle v Olomouci. Jeho první rolí v divadle, s kterým spojil svůj umělecký život, byl Josef Václav Frič v inscenaci hry Miloše Václava Kratochvíla České jaro. V roce 1951 přijal angažmá v divadle v Gottwaldově, aby se o osm let později znovu vrátil do Olomouce, již do Divadla Oldřicha Stibora. K návratu jej přemluvil tehdejší šéf olomoucké činohry Karel Novák, který mu nejprve nabídl hostování v inscenaci Bílá nemoc, kde Řehák ztvárnil postavu Maršála. Při svém druhém angažmá v Olomouci se Řehák setkával na jevišti se Slávkou Budínovou, Iljou Rackem a dalšími. Zlomová pro něj byla role Smrťáka v inscenaci Topolovy hry Konec masopustu (premiéra 27. 4. 1963), díky níž se setkal s režisérem Otomarem Krejčou a posléze získal angažmá v pražském Divadle za branou. Zde ztvárnil mj. Čebutykina v inscenaci Čechovových Tří sester nebo postavu Otce v Topolově Slavíkovi k večeři.