Mezinárodní tým vědců vedený libereckou zooložkou Adélou Hemelíkovou téměř tři roky zjišťoval, proč i přes zákonnou ochranu stále pokračuje intenzivní lov a využívání mořských želv v Indonésii. Výsledky výzkumu přinesly důležitá zjištění: i když většina lidí ví, že lov želv je nelegální, v mnoha komunitách hrají rozhodující roli tradice, víra a zakořeněné mýty. Získaná data vedou k pochopení skutečných příčin, které brání účinné ochraně mořských želv, a zároveň jsou inspirací k hledání ochranářských řešení, která budou pro místní komunity přijatelná a udržitelná.

Zoo Liberec se záchraně mořských želv v Indonésii věnuje už více než deset let. Na ostrově Bangkaru, který patří mezi nejvýznamnější hnízdiště ohrožených karet obrovských a kožatek velkých v celé Indonésii, vede společně s místními partnery program na ochranu hnízdních pláží mořských želv, realizuje protipytlácké hlídky i vzdělávací programy pro místní komunity. Zkušenosti z těchto ochranářských aktivit a snaha o efektivnější ochranu biodiverzity v regionu vedly k zahájení výzkumu, jehož cílem je porozumět tomu, proč místní lidé želvy navzdory přísným zákonům stále loví, a najít způsoby, jak změnit chování a motivovat je, aby je naopak chránili.

Jak výzkum probíhal?

Tým vedený Adélou Hemelíkovou, vedoucí oddělení ochrany přírody a výzkumu Zoo Liberec a doktorandkou České zemědělské univerzity v Praze, provedl rozhovory se 140 lidmi z různých oblastí Sumatry – Padang, Mentawai a Nias, které jsou dlouhodobě považovány za místa s nejvyšším lovem želv. „Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich věku, vzdělání, zaměstnání a náboženského vyznání. Dále byli dotazováni, zda sami loví želvy nebo sbírají či konzumují jejich vejce, jaké části želv využívají (například vejce, maso či želvovinu) a k jakým účelům. Zajímaly nás také jejich postoje k ochraně mořských želv a vnímání významu želv v oceánech. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak osobní, kulturní a náboženské faktory ovlivňují vztah místních obyvatel k mořským želvám,“ říká Adéla Hemelíková.