Většina kočkovitých šelem patří mezi samotářská zvířata. Samec se se samicí potkává pouze v době říje, kdy dojde k páření, a poté se oba opět rozcházejí. Péče o mláďata pak zajišťuje výhradně samice. Naše dlouholeté chovatelské zkušenosti však ukazují, že u některých druhů malých kočkovitých šelem nejenže fungují páry společně mimo období péče o mláďata, ale dokonce i v době odchovu mláďat. Z chovatelského hlediska je dalším zajímavým aspektem i to, že samec s výchovou mláďat pomáhá.
Možná i oddělení Huberta bylo pro Nelu stresující, a proto se některé odchovy nepodařily. Společná péče probíhá doposud bez komplikací a pevně věříme, že přispěje k větší pohodě jak samice, tak i celé rodiny. Ošetřovatelé pozorovali, jak si otec s mládětem dokonce i hraje. Letošní mládě by se tak stalo osmým úspěšně odchovaným kotětem a prvním ve společné péči obou rodičů.
Naproti tomu u páru rysů karpatských je společné soužití i společná péče o mláďata v Zoo Ostrava několik let odzkoušená a potvrzená. Samice Bathory a samec Drákula společně vychovali již devět mláďat. 7. května se jim narodila další dvě, u nichž už pohlaví známe – oba jsou to kluci. V současné době jsou již rysata dobře pozorovatelná, často lehávají na velkém pařezu v přední části výběhu. Jelikož je přirozeným prostředím rysa les, je i výběh ostravských rysů porostlý stromky a keři, takže návštěvníci mají možnost pozorovat tuto vzácnou evropskou šelmu v jeho domovském prostředí. Ve volné přírodě je rys pozorovatelný jen stěží. Jednak pro svou plachost a obezřetnost, jednak pro své nenápadné zbarvení srsti, díky kterému dokonale splyne s okolím, zejména ale kvůli jeho nízké početnosti. Rys byl v minulosti stejně jako ostatní velké evropské šelmy (vlci a medvědi) pronásledován člověkem do té míry, že na mnohých místech úplně vymizel (byl vystřílen). V české přírodě byl rys vyhuben už na konci 19. století. Teprve přísná ochrana a repatriační projekty vedly k návratu těchto zvířat do naší přírody.
Také ostravská zoologická zahrada se podílí na záchraně rysa karpatského. V letech 1970 až 1992 byl realizován projekt návratu rysa do české přírody a na další místa v Evropě. Projekt spočíval v tom, že na Slovensku, kde divocí rysi přežívali, se legálně odchytávala mláďata a ta se převážela právě do naší zoo. Zde nějakou dobu pobývala a poté byla vypouštěna na Šumavě, v Německu, Rakousku, Slovinsku, Itálii, Francii a Švýcarsku. Tento repatriační projekt byl tehdy velmi úspěšný a i díky němu se rysi opět rozšířili na mnoho míst Evropy. V roce 2008 se ostravská zoo zapojila do projektu Návrat rysov, který tentokrát probíhá na Slovensku v oblasti Velké Fatry. V tomto roce poskytla zoo slovenským kolegům dvě mláďata, rovněž potomky Bathory a Drákuly, která byla v oblasti vypuštěna a zároveň se stala hlavními hrdiny filmu, jenž byl součástí mediální kampaně upozorňující na klesající stavy těchto vzácných šelem ve volné přírodě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
