Senioři prý ničí planetu. Čeští mladí na tom vyšli hůř

16.06.2026 15:35 | Monitoring
autor: Naďa Borská

Zatímco v dánské Kodani nově doporučují omezit seniorům příděly masa s argumentem, že starší generace zanechala největší klimatické škody, data z Česka ukazují opak. Podle propočtů ekonoma Lukáše Kovandy mají dnešní mladí lidé za prvních 25 let svého života až o třetinu vyšší uhlíkovou stopu než generace jejich prarodičů. Důvodem je masový rozmach globálního obchodu, létání a používání spotřební elektroniky.

Senioři prý ničí planetu. Čeští mladí na tom vyšli hůř
Foto: https://www.svscr.cz/
Popisek: Vepřová kýta

V dánské Kodani nově platí doporučení v rámci strategie zdravého a klimaticky šetrného stravování, podle kterého by domovy pro seniory neměly podávat více než 80 gramů hovězího, telecího nebo jehněčího masa na osobu týdně, což je přibližně 11 gramů denně. Jde o součást údajně nezávazných pokynů pro veřejné stravování, které mají snižovat emise skleníkových plynů a podporovat zdravější jídelníček s více rybami, luštěninami a rostlinnými bílkovinami.

Na zasedání městské rady však politička Birgitte Kehler Holstová z progresivní zelené strany Alternativa uvedla, že právě senioři jsou největšími znečišťovateli planety. „Každý včetně seniorů musí přispět k dosažení našich klimatických cílů,“ řekla Holstová. A dodala, že právě tato generace způsobila nejvíce škod a pokazila klima.

Přinejmenším v Česku je však situace odlišná. Podle ekonoma Lukáše Kovandy mladí Češi narození roku 2000 měli v prvních 25 letech života o zhruba 40 % vyšší uhlíkovou stopu než jejich prarodiče, „boomeři“, lidé narození roku 1940. Jde až o 80 tun oxidu uhličitého na osobu.

 

 

„Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO2 na obyvatele za prvních 25 let života obou generací,“ upozornil ekonom na síti X.

Generace Z znečišťuje mnohem víc než boomeři

U ročníku 1940 jde o období let 1940 až 1964, u ročníku 2000 o roky 2000 až 2024. Při použití běžných národních statistik teritoriálních emisí připadá na prvních 25 let života člověka narozeného v roce 1940 přibližně 194 tun CO2. U člověka narozeného v roce 2000 jde o zhruba 266 tun CO2. Rozdíl tedy činí asi 72 tun, tedy přibližně 37 procent.

Anketa

Prospělo prezidentství Donalda Trumpa světu?

hlasovalo: 2193 lidí

„Tento základní výpočet ale nezahrnuje mezinárodní letectví a námořní dopravu, které se v obvyklých národních emisních statistikách nepočítají jednotlivým státům, nýbrž globálnímu součtu. Po jejich zohlednění se bilance ročníku 2000 mírně zhoršuje, protože dnešní mladá generace vyrůstala v době masového létání, levnější zahraniční turistiky, globalizovaného obchodu a dovozu spotřebního zboží z velkých vzdáleností. U ročníku 1940 byla mezinárodní osobní letecká doprava v prvních 25 letech života zanedbatelná a zahraniční spotřeba i dovoz zboží byly nesrovnatelně menší,“ upřesňuje Kovanda.

Přesné započtení mezinárodní dopravy je však metodicky obtížné. U letectví lze nověji pracovat s odhady emisí podle země odletu, dostupné jsou ale až pro poslední období. U námořní dopravy je přiřazení ještě složitější, zvláště u vnitrozemské země, jako je Česko. Část emisí z lodní přepravy se do české uhlíkové stopy promítá nepřímo přes dovoz zboží, například elektroniky, oblečení či dalších výrobků ze zámoří. Nejde tedy o emise vzniklé na českém území, ale o emise spojené s českou spotřebou.

„Závěr se tím ovšem nemění. Ročník 2000 má za prvních 25 let života vyšší uhlíkovou bilanci než ročník 1940, a pokud se do ní zahrne mezinárodní doprava, rozdíl se spíše ještě zvětší. Místo přibližně 72 tun může jít orientačně o rozdíl nejméně 75 tun CO2 na osobu, podle šíře započtení letectví, lodní dopravy a emisí spojených s dovozem zboží,“ tvrdí ekonom.

Válečné děti žily skromně, mladí si dnes užívají

Nižší údaj u ročníku 1940 neznamená, že tehdejší ekonomika byla šetrná ke klimatu. Prvních 25 let života této generace zahrnovalo druhou světovou válku, poválečnou obnovu a teprve postupný náběh těžké industrializace. Země byla chudší, lidé méně cestovali, méně spotřebovávali a ekonomika byla méně propojena se světem. Pozdější poválečný rozmach průmyslu už ale stál hlavně na uhlí a energeticky náročné výrobě.

„Ročník 2000 se naopak narodil do výrazně bohatší společnosti. Jeho prvních 25 let života provázely vyšší spotřeba domácností, automobilová doprava, letecké cesty, dovážená elektronika a oblečení i rozsáhlejší mezinárodní obchod. Současně však platí, že české emise na obyvatele po roce 1990 dlouhodobě klesaly. Kdyby k útlumu části těžkého průmyslu, modernizaci energetiky a vyšší efektivitě nedošlo, byl by rozdíl mezi ročníky 1940 a 2000 ještě větší,“ upozorňuje Kovanda.

Srovnání proto podle něj ukazuje dvojí skutečnost. „Dnešní mladí lidé vyrůstali v čistší a technologicky vyspělejší ekonomice než generace jejich prarodičů. Zároveň ale žili v mnohem bohatším, spotřebnějším a globalizovanějším světě, jehož uhlíková stopa se zčásti přesunula za hranice země. I proto je jejich kumulovaná uhlíková bilance za prvních 25 let života vyšší než u lidí narozených v roce 1940,“ uzavřel ekonom.

 

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

K čemu bude armádě karlovarské letiště?

Neslibovali jste, že peníze na obranu budete využívat efektivně? Na co armáda potřebuje zrovna toto letiště? Kolik to bude stát? Nejen nákup, ale i samotný provoz do budoucna?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 15 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Já ji obdivoval. Svět se posr*l.“ Umělec smutní nad Dagmar Peckovou

14:15 „Já ji obdivoval. Svět se posr*l.“ Umělec smutní nad Dagmar Peckovou

Jak jsme již informovali, na Praze 9 se o senátorské křeslo utkají umělkyně Dagmar Pecková a současn…