V přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava se podařilo zachytit na video plachého hryzce vodního – našeho největšího hraboše. Kromě vodních biotopů obsazuje tento hlodavec i suchá stanoviště.
A jen velmi zřídka se podaří tohoto hlodavce natočit na video. Hryzci sice nejsou v naší přírodě vzácní, ale většinou můžeme pozorovat pouze výsledky jeho „práce“. Ve vodních biotopech, jako například v naší zoo, jsou to okousané zelené části rostlin. Část populace hryzců však může natrvalo obsadit zahrady a sady, kde z nich pak sadaři nemají radost. K jejich potravě zde patří mimo jiné i kořeny mladých jabloní a dalších ovocných stromů, které pak nemají šanci přežít. Jedná se však spíše o výjimečné situace. Vodní populace jsou prakticky neškodné. V mnoha částech Evropy jsou hryzci naopak vysoce ohroženým druhem z důvodu predace nepůvodním norkem americkým, v evropské přírodě velmi nežádoucím druhem. Hryzci se rozmnožují 2–3x do roka a ve vrhu bývá většinou 4–6 mláďat. Zatímco hraboši polní dosahují váhy maximálně 40 gramů, hryzci vodní váží až 180 gramů.
Video zachycuje hryzce vodního v jedné z tůní v Zoo Ostrava. Na záběrech je vidět i užovka obojková, která se v zoo také přirozeně vyskytuje. Hryzce však neloví. Jeho přirozenými predátory jsou hlavně sovy a draví ptáci, například poštolky. Z pozemních šelem pak lasice hranostaj, kuna či liška.
Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
_profil_top.jpg)
