Hranice? Už jsou chráněné. Rozhlas nechal mluvit Rozumka

V pátek začne v Evropské unii platit nový migrační a azylový pakt. Vláda Andreje Babiše pakt odsuzuje kvůli údajným kvótám na přijímání migrantů.

Evropská komise nový migrační a azylový pakt popisuje několika základními pilíři. Patří mezi ně robustní screening migrační a azylové databáze, povinná procedura na hranicích a rychlejší reakce Evropy v krizových situacích.

Podle Martina Rozumka tento popis vystihuje podstatu věci. „Ten popis Evropské komise je v pořádku. Opravdu je snaha o rychlejší řízení, rychlejší vyřízení azylových žádostí. Myslím si, že v tomto směru má Evropská komise pravdu,“ uvedl Rozumek Interview Plus.

Hranice jsou přísně chráněné už dnes, míní Rozumek

Anketa

Který z lídrů vládní koalice si vede nejlépe?

14%

15%

67%

hlasovalo: 4153 lidí

Zároveň odmítl představu, že by migrační pakt znamenal především zásadní zpřísnění ochrany vnějších hranic Evropské unie. Podle něj je jejich ochrana už nyní velmi důsledná a nový systém má spíše vnést pořádek do prvních přijímacích zemí. „Myslím si, že ochrana hranic je už nyní velmi přísná a sofistikovaná,“ myslí si.

„Spíše se snaží zavést pořádek do těch prvních přijímacích zemí, kde by vlastně měly proběhnout všechny úkony a procedury rychle a efektivně s tím, aby se rychle poznalo, kdo uprchlík je a kdo uprchlík není a měl by se vrátit,“ dodal k migračnímu paktu.

Státy na jihu Evropy zůstávají příliš samy

Podle něj tak zůstává otázkou, zda nový systém skutečně přinese větší odpovědnost všech členských zemí.

Rozumek upozornil také na slabou solidaritu mezi evropskými zeměmi. Právě spolupráce ostatních států přitom bude podle něj pro fungování nového migračního paktu klíčová. „Bude to vyžadovat velkou spolupráci ostatních zemí v oblasti solidarity. My v tom dosud Řecko, Itálii a Španělsko necháváme hrozně moc samy. Já tu solidaritu ostatních zemí příliš nevidím, a to ani s paktem,“ uvedl.

A jedním slovem dodal: „Jsem skeptický, pakt bude znamenat mnohem více detence, to znamená lidí ve vězení, zřejmě rychlejší procedury, ale vlastně ten výsledek se nejspíš nedostaví, protože jak v návratech, tak potom v uznávání toho uprchlického statusu se moc neposouváme,“ dodal.

Pak doplňuje zřizování takzvaných návratových center mimo území Evropské unie, například v Africe, na Kavkaze nebo ve střední Asii. Unie si od nich slibuje, že zabrání situacím, kdy lidé po zamítnutí žádosti o azyl zůstávají na evropském území. V celé Evropské unii se daří realizovat přibližně čtvrtinu vyhoštění, v Česku dokonce jen asi 12 procent.

I zde Rozumek silně pochybuje o tom, že by právě návratová centra mohla tento problém zásadně vyřešit. „Já jsem velmi skeptický, protože který stát v okolí Evropské unie chce být skladištěm nelegálních migrantů nebo lidí, kteří se mají navracet pro celou Evropu? To prostě i ty země, které usilují o vstup do EU, budou pod největším tlakem, protože jim můžeme něco slíbit, ale maximálně se podaří možná s nějakým diktátorem ho zasypat penězi, aby takové centrum zřídil,“ uvedl.

„Ale vidím, že zatím to nefunguje nikde, v podstatě ani v té Albánii,“ poukázal Rozumek.

Represe uprchlíky nezastaví

Konkrétně pak vysvětlil, proč ho neuspokojuje ani pakt, který vznikal dlouho a vyžadoval řadu ústupků i kompromisů. Podle něj totiž v celém systému chybí větší zohlednění situace lidí, kteří do Evropy přicházejí proto, že utíkají o život. „Uprchlická migrace znamená, že člověk utíká o svůj život, ať už to byli Čechoslováci nebo lidé za železnou oponou, často jim šlo o život. Ty vlastně nezastaví nějaká série pravidel na vnějších hranicích,“ řekl.

Upozornil, že velká část lidí, kteří v Evropě žádají o azyl, pochází ze zemí, kde mají pro získání ochrany reálné důvody. „Většina lidí, kteří přicházejí do Evropy a hledají azyl, tak vlastně nárok na azyl mají, protože jsou ze zemí typu Sýrie, Afghánistán, Turecko a tak dále. A to ten pakt v podstatě nezohledňuje,“ doplnil.

Nelíbí se mu, že Evropa vsadila hlavně na tvrdší postup: „Takže my jsme vsadili na represe, věříme, že když každého zavřeme a budeme vyhrožovat návratem, že to bude fungovat, ale pokud jde člověku o život, tak to prostě nebude fungovat. Tu cestu si vždycky najde,“ zdůraznil Martin Rozumek.

Aby migrační pakt skutečně něco změnil, klíčové prý nebude jen samotné řízení na hranicích, ale hlavně to, zda se budou následná rozhodnutí opravdu naplňovat. „Pokud z evropských statistik stále vyplývá, že většina nárok na azyl má, protože splňuje definice uprchlíka, tak bychom ho měli rychle uznat a umožnit těmto lidem sloučit se s rodinou, kterou už mají častokrát v Evropě, a začít nový život rychle v Evropě,“ uvedl Rozumek.

Problém podle něj může nastat ve chvíli, kdy první přijímací země, například Řecko, ponesou hlavní administrativní zátěž, ale ostatní státy jim nepomohou ani s přijetím uznaných uprchlíků, ani s návraty těch neúspěšných.„Myslím si, že ta implementace toho rozhodnutí bude velký problém i do budoucna,“ dodal ředitel české sekce Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Vyjádřil se i k tomu, co nový migrační pakt znamená pro Českou republiku. Na webu vlády stojí oznámení, podle něhož vláda Andreje Babiše migrační pakt EU odmítá. Podle Rozumka je ale oficiální rétorika v rozporu s tím, jak Česko ve skutečnosti postupuje. „Vláda migrační pakt odmítla a pak se dočtete, třeba v Hospodářských novinách, že jsme šampiony v implementaci migračního paktu, že jsme v tom vlastně jedni z nejlepších,“ uvedl Rozumek.

„Ochotně jsme předpisy změnili a ve skutečnosti jsme v České republice na ten pakt připraveni a implementovat se samozřejmě bude. To, že jej vláda odmítá, je takový výkřik vlády pro méně myslící voliče, ale realita je potom jiná,“ řekl Rozumek

Když solidaritu čerpáme, máme nataženou ruku

Ministr vnitra Lubomír Metnar za ANO uvedl, že vláda princip solidarity odmítá. Česko přitom podle Evropské komise patří spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem mezi země, které čelí významné migrační situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pro letošní rok proto požádalo o výjimku a získalo ji.

Česko podle Rozumka samo princip solidarity využívá, ale zároveň ho politicky odmítá. „Pokud ta solidarita znamená, že my přijímáme, tak máme ruku nataženou a měli jsme ji po celou dobu té ukrajinské krize a i v současné době dostáváme spoustu peněz z Evropské unie právě na migraci. Ale pokud máme solidaritu poskytnout, tak děláme, že se nás netýká a pomoci nechceme nikomu. Je to typicky český přístup,“ řekl Rozumek.