Vláda na svém zasedání projednala Zprávu o životním prostředí České republiky 2014. Podle závěrů vycházejících ze 42 indikátorů členěných do 10 základních tematických kapitol nebyl stav životního prostředí v ČR ani v roce 2014 vyhovující. A to i přesto, že průběžně klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí. Zprávu vydává rezortní organizace MŽP – CENIA.

Zpráva za rok 2014 uvádí, že se zlepšování životního prostředí v ČR zpomaluje. Nejvýrazněji se české životní prostředí zlepšovalo po roce 1989, kdy se zásadně začaly měnit technologie výroby, byla přijata zcela nová legislativa a došlo k výrazné přeměně národního hospodářství. Po roce 2000 měly na postupné zlepšování kvality ovzduší vliv i vstup do Evropské unie a zavedení přísnějších standardů v ochraně životního prostředí spolu s prostředky, díky kterým je možné zlepšování kvality životního prostředí výrazněji financovat. Vliv na zlepšující se trend měla i světová krize, která obecně zpomalila průmysl a produkci, což bylo pro životní prostředí příznivé. Po roce 2010 se však celkový pozitivní vývoj zlepšování životního prostředí postupně zpomaluje. Nejinak tomu bylo i v roce 2014, což potvrzuje nová zpráva o stavu životního prostředí. Nevyhovující je stále kvalita ovzduší, vod i půdy. Naopak jako pozitivní zpráva označuje postupné snižování odběru vod v domácnostech, zvýšení počtu obyvatel připojených na ČOV nebo zvyšující se podíl veřejné dopravy v osobní přepravě.

Ovzduší

„Už několik let stagnuje zejména zlepšování kvality ovzduší v ČR. Opatření udělaná v minulosti, především v oblasti průmyslu, už nestačí. Proto MŽP v posledním roce přistoupilo k dalším zásadnějším změnám v legislativě i ve financování tak, aby zlepšování kvality ovzduší bylo zase razantnější,“ komentuje výsledky zprávy ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zásadním problémem životního prostředí ČR v roce 2014 byla, podobně jako v předešlých letech, zhoršená kvalita ovzduší. I přes dlouhodobý pokles emisí se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje, což se týká oblastí s překročenými imisními limity zvláště v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V roce 2014 byl na 19,1 % plochy území ČR překročen imisní limit u minimálně jedné znečišťující látky, tedy prachových částic PM10 a PM2,5, benzo(a)pyrenu nebo přízemního ozónu. Překročení ročního imisního limitu pro rakovinotvorný benzo(a)pyren zasáhlo vloni 10,7 % území, kde žije více než polovina obyvatelstva, zejména ve velkých městech.

Benzo(a)pyren je hlavní znečišťující látkou, kterou produkují lokální topeniště. „V loňském roce se nám podařilo s Evropskou komisí dojednat evropské dotace ve výši 9 miliard korun na výměnu až 100 tisíc neekologických kotlů po celé České republice. Kotlíkové dotace budou administrovat opět krajské úřady a o prostředky si požádaly na MŽP všechny kraje. Do konce roku spustí dotace pro své občany několik krajů. Také jsme připravili novelu zákona o ochraně ovzduší, která zavádí možnost kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech. Také jsme dokončili Střednědobou strategii zlepšování kvality ovzduší do roku 2020, jejímž cílem je díky novým opatřením dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR zákonných imisních limitů a současně udržet dobrou kvalitu ovzduší v těch oblastech, kde je už dnes vyhovující,“ pokračuje ministr Brabec. Vývoj emisí skleníkových plynů postupně nadále klesá zejména díky modernizaci velkých průmyslových zdrojů zejména v oblasti spalování paliv ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Pozitivně se do něj promítá snižování materiálové a energetické náročnosti hospodářství a postupná změna energetického mixu, ve kterém klesá podíl fosilních paliv (58,3% podíl na celkové výrobě elektřiny) a stoupá zastoupení OZE (10,6% podíl z celkového množství elektřiny vyrobené v ČR).