Testováním prošly hladké mouky z různých cenových kategorií, původem z Česka i od slovenského výrobce a jeden z testovaných vzorků pocházel z bio pšenice. Úvodní část testu patřila bezpečnosti. „Během pěstování a skladování se do mouky mohou dostat nežádoucí mikrobi. Většinou se jedná o zdraví neohrožující půdní bakterie a neškodné plísně,“ uvádí šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a dodává:

„Kromě neškodné mikroflóry se však mohou objevit i rizikové druhy. Hledali jsme proto plísně produkující toxiny, koliformní bakterie a dále bakterie Escherichia coli, Salmonella a Staphylococcus aureus.“ Všem testovaným vzorkům se zmíněné organismy vyhnuly. Podobně to bylo i při zjišťování plísní a mykotoxinů. Pouze u šesti vzorků laboratoř našla deoxynivalenol, který způsobuje zejména zažívací potíže, ale ten byl odhalen jen v podlimitním množství. Laboratoř se dále zaměřila na rezidua více než 600 sloučenin pesticidů. Většina mouk byla naprosto čistá a zbytky látek proti škůdcům byly zjištěny pouze u pěti vzorků.

Další část testu se zaměřila na tzv. praktické výkony. Patří sem schopnost vytvářet kypřicí plyn, pekařská síla a barva. V pekařské a mlynářské praxi se pro zjišťování funkčních vlastností mouky používají speciální laboratorní měření. dTest však zvolil spotřebitelský pohled a „funkčnost“ mouky nechal ověřit prakticky – pečením litého koláče, kynutých bochánků a přípravou palačinek. U hotových výtvorů se pak hodnotila barva, konzistence a objem.