Ať už služby zajišťuje kdokoliv, měl by je vyúčtovat podle skutečné spotřeby a vzniklých nákladů, ledaže by se platily paušálně. Jak a u koho můžete rozporovat vyúčtování, pokud s ním nejste spokojeni?

Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu bytu pronajímatel, musí nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období doručit vyúčtování příjemci služeb. Tím může být vlastník bytu či jeho nájemce v případě, že se jedná o nájem bytu nebo o družstevní byt. Zúčtovací období zpravidla činí dvanáct měsíců a plyne od ledna do prosince. Proto může příjemce služeb očekávat, že do konce dubna obdrží roční vyúčtování.

Jde-li o nájemní bydlení, bývá ve smlouvě o nájmu bytu stanoveno, jaké služby bude pronajímatel nájemci zajišťovat. „Při určení rozsahu zajišťovaných služeb hraje roli i vybavení bytu. Pokud v něm je například plynový kotel, záleží na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdo z nich uzavře smlouvu o dodávkách plynu. U nájmu sjednaného na dobu neurčitou nebo trvajícího několik let je výhodnější, když smlouvu s dodavatelem energií uzavře přímo nájemce,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Přepis odběrného místa na nájemce může u krátkodobého nájmu představovat zbytečnou administrativní zátěž. Ovšem pronajímatelé, kteří se chtějí vyhnout případným dluhům způsobeným nájemcem, požadují přepis energií na nájemce vždy.“ Pokud je smlouva o dodávkách energií uzavírána na dobu určitou, měl by si nájemce ověřit, co se bude dít, když se z bytu odstěhuje před skončením sjednané doby trvání odběru. Dodavatelé totiž často požadují několikatisícové pokuty za předčasné ukončení smlouvy.