Zatímco u oněch známých hrnců, parních čističů, biolamp a dalších výrobků mohl spotřebitel poškodit pouze sám sebe, v případě podlehnutí obchodníkům s dezinformacemi se následek vztahuje na širší okolí i celou společnost – například změnou chování vůči přátelům či změnou politických postojů, které jsou ovlivněny nepravdivými informacemi. Specifická je rovněž újma. Od nákupu předraženého zboží mohl kupující za určitých okolností odstoupit a žádat své peníze zpět, u dezinformačního byznysu tento finanční aspekt chybí a újma je jiného charakteru.

Co z toho mají?

Možná si říkáte, proč se kdokoliv vůbec unavuje s šířením smyšlených zpráv a co z toho vlastně má. Na fenomén falešných zpráv lze nahlížet jako na další odvětví pochybné výdělečné činnosti se specifickým dopadem. Ze světa známe případy, kdy teenageři z makedonského města Veles zakládali v průběhu amerických voleb weby tvářící se jako zpravodajské. Na nich byly publikovány smyšlené šokující zprávy, které se rychle šířily internetem. Vysoká návštěvnost následně generovala příjmy z reklamy v řádech tisíců eur.

Portál Aktualne.cz popisuje v článku nazvaném „Čech Pravda se v Německu živí dezinformacemi. Vydělám si na byt, zimu trávím na Mauriciu, chlubí se“ obchodní model Nikolase Pravdy. Podle Aktualne.cz publikoval Pravda na svém webu smyšlené zprávy kupříkladu o tom, že Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera či že virus ebola v Africe šíří Červený kříž. Podobná sdělení mu následně skrze příjmy z reklamy vynášejí na slušné živobytí.

Česká republika není výjimkou. I přes menší trh u nás funguje několik desítek dezinformačních webů generujících zisk. Milníkem v jejich vývoji byl rok 2014 (počátek ukrajinské a migrační krize), kdy začaly jako houby po dešti vznikat takzvané alternativní zpravodajské weby. Na popularitě začaly nabírat i ty stávající, které kromě konspiračních teorií o 11. září či globálních spiknutích přidávají i aktuální politická a bezpečnostní témata. Podle průzkumu institutu STEM z června 2016 důvěřuje zhruba čtvrtina Čechů „alternativním médiím“ včetně těch takzvaných prokremelských více než médiím tradičním.

Založení „alternativního“ zpravodajského webu

Založení webové stránky v dnešní době nevyžaduje nutnost zapojení kvalifikovaného odborníka. Při troše bádání na internetu ji zvládne zprovoznit i laik. Počáteční investice se pohybují v řádech stokorun. Využít lze rovněž profesionálně působící webové šablony, které čtenáři vnuknou dojem, že se jedná o důvěryhodné a propracované zpravodajství.