Nárazové zkoušky odhalily, že ačkoliv helmy splňují současnou zákonnou normu, většinou nedokážou ochránit mozek při šikmém nárazu hlavy do překážky.

Nezávislý test cyklistických helem probíhal ve spolupráci časopisu dTest s laboratořemi Univerzity ve Štrasburku a francouzskou nadací MAIF. Vědečtí pracovníci použili novou testovací metodu, která přepočítávala průměrné zatížení nervových vláken mozku při nárazu do překážky. Podle naměřeného zatížení jednotlivých částí digitálního modelu lidské hlavy se pak hodnotila pravděpodobnost otřesu mozku. „Každou helmu jsme nechali ve dvacetikilometrové rychlosti padnout na vodorovnou nebo šikmou překážku, a to pod různými úhly. Účelem testu bylo nasimulovat všemožné situace, do kterých se může cyklista při pádu dostat,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Výsledky testu ukázaly, že většina helem nedokáže mozek ochránit při nárazu do spánkové oblasti hlavy. Helmy sice splňují platnou normu ČSN EN 1078 z roku 1997, ale ta už je zastaralá. Norma hlídá, aby maximální zrychlení při nárazu nepřesáhlo hodnotu 250 g. „Odborníci z laboratoře Štrasburské univerzity považují současnou normu na bezpečnost přileb za nedostatečnou a zastaralou, protože nebere v potaz šikmé nárazy do hlavy ani rotační akceleraci hlavy. Norma dále nehledí ani na to, zda do překážky cyklista narazí čelem, nebo spánkem. Přitom spánková oblast je nejzranitelnější částí hlavy,“ vysvětluje Hana Hoffmannová a dodává: „V případě naprosté většiny testovaných helem bylo riziko zranění při bočním pádu na spánkovou kost 90% či ještě vyšší.“