Realitní kanceláře jsou prostředníkem mezi kupujícím a prodávajícím či nájemcem a pronajímatelem. Jejich služby nejsou levné, přitom v současnosti může jako realitní zprostředkovatel pracovat téměř kdokoliv. Jednak zatím stále chybí definice realitního zprostředkování a jednak nejsou stanovena žádná pravidla pro výkon činnosti zprostředkovatelů.

Tajný agent. V nabídkách realitních webů se někdy objevují inzeráty takzvaně ukradené. Makléř si „vypůjčí“ cizí fotografie a popis nemovitosti. Na majitele se obrací až v okamžiku, kdy „má kupce“. Někdy sám se zájemcem absolvuje prohlídku, aniž by vlastníka upozornil, že chce byt či dům dále zprostředkovávat. Jak nenaletět? „Jako zájemci o nemovitost chtějte po makléři vidět zprostředkovatelskou smlouvu. Jako vlastníci zakažte šíření fotografií, pokud si je na prohlídce tzv. kupec pořizuje. Podobně si dejte pozor, zda o rezervaci nemovitosti ví její vlastník a souhlasí s ní,“ doporučuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Fiktivní nabídka. Zajímavá nemovitost za výhodnou cenu, ale kupodivu, ač jste volali hodinku po zveřejnění, je už fuč. Realitka má v záloze další „eso“ - hned vedle původní nemovitosti má podobně krásný byt. Je sice trochu menší a o trochu dražší, ale určitě se vám bude líbit. Vše pak záleží na ochotě kupujícího nebo nájemce jít se podívat na byt, který by jinak asi ani nechtěl vidět.