V některých nájemních smlouvách předkládaných nájemcům lze nalézt ustanovení, podle kterého je nájemce povinen sjednat si pojištění pro případné škody v nájemním bytě. „Domníváme se, že taková povinnost nájemci být uložena může, nejedná se totiž o nepřiměřenou povinnost, jelikož sjednání takového pojištění je i v zájmu nájemce,“ říká vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený a dodává: „Ovšem pronajímatel nemusí být ve výsledku s pojištěním sjednaným nájemcem spokojen, jelikož pojišťovny nabízí různé druhy a rozsah pojistné ochrany. Je tedy otázkou, zda není výhodnější, když pojistnou smlouvu uzavře přímo pronajímatel a zohlední náklady na ni ve výši nájemného.“

Pokud jde o pojištění nájemního bytu, připadají v úvahu tři druhy pojištění – domácnosti, nemovitosti a odpovědnosti. Pojištění domácnosti kryje škody na zařízení, jako jsou nábytek, koberce, elektronika, svítidla či věci osobní potřeby. Pojištění nemovitosti se vztahuje na věci pevně spojené s bytem, tedy například na dřevěnou podlahu, radiátory nebo dveřní zárubně. Někdy je však sporné, které položky spadají do pojištění domácnosti a které do pojištění nemovitosti, je tedy třeba pečlivě prostudovat pojistnou smlouvu a připojené pojistné podmínky. Sporná bývá například kuchyňská linka či vestavěné spotřebiče.