Volební model, který ppm factum research zpracovává, je založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti. Ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době dotazování. Výpočet mandátů vychází z výsledku volebního modelu a zohledňuje přepočítávání získaných mandátů d´Hondtovou metodou za jednotlivé volební kraje. V grafech jsou uvedeny pouze strany, které aktuálně získaly dvě a více procenta. Zjištěné údaje se týkají výhradně potenciálních voleb do PSP a nemohou být žádným způsobem spojovány s jiným typem voleb.

Osobní dotazování proběhlo ve dnech 15.-26. 5. 2014 na reprezentativním vzorku 970 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. Zadavatelem výzkumu je ppm factum research.

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se v druhé polovině května zúčastnilo 47 % oprávněných voličů. Ochota jít volit je od voleb do sněmovny v polovině října 2013 (jichž se zúčastnilo 59,5 % oprávněných voličů) setrvale nižší. Menší zájem o účast ve volbách lze vysvětlit relativně krátkým časem, který uplynul od říjnových voleb, a s tím související slabší ochotou veřejnosti se tohoto aktu znovu účastnit, a aktuálně nižším zájmem o politiku, který se projevil i v rekordně nízké účasti občanů ČR v letošních volbách do EP.

Pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by v květnu pravděpodobně překročilo šest politických stran stejně jako ve volbách v říjnu 2013, jejich složení by se však mírně obměnilo. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly ANO 2011, ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a místo Úsvitu přímé demokracie by na mandáty dosáhla Strana zelených.