V období od ledna do března letošního roku probíhal v zahradě vily na adrese Vídeňská č. 18 v Olomouci záchranný archeologický výzkum. Ten byl vyvolán stavební činností, která zahrnovala demolici stávající garáže, odkopání objektu z důvodu izolace obvodových stěn a následnou výstavbu nové budovy v zadní části pozemku. Samotná vila byla postavena v roce 1929 podle návrhu architekta Jacquese Groaga, žáka Adolfa Loose.

Zkoumaný prostor se z velké části nachází v místě někdejší lunety č. 39 - předsunutého fortifikačního prvku chránícího hlavní hradby barokní bastionové pevnosti. Tato luneta se nacházela mezi bastionem č. 7 a ravelinem č. 29. Uvedené fortifikační objekty byly rozebrány po zrušení olomoucké pevnosti na konci 19. století. Archeologický výzkum prokázal, že pod současným terénem se místy dochovala zdiva konstrukce lunety, byť částečně narušená nebo zcela zničená pozdějšími zásahy souvisejícími s výstavbou vily.

Kromě reliktů lunety byly zjištěny a zdokumentovány také minové a naslouchací chodby, budované v 18. století podle jednotného schématu v předpolí jihozápadní fronty bastionového opevnění. Jednalo se o součást obranného podzemního systému pevnosti. Identifikována byla hlavní krytá chodba a na ni navazující systém naslouchacích a minových chodeb s větvenou strukturou, vedených pod povrchem někdejšího koliště (dnes pod Smetanovými sady). V dochovaných úsecích pod Smetanovými sady bylo rovněž zaznamenáno několik výlezů na povrch, které byly pravděpodobně zřízeny v letech 1944-1945 v souvislosti s využitím podzemních prostor jako protileteckého krytu. Dále byly zjištěny dvě vzájemně propojené chodby pod vnitřním prostorem lunety, které však nebyly napojeny na výše popsaný systém.

Na zkoumaném pozemku byl již v minulosti průběh kryté chodby narušen výstavbou garáže, zatímco chodby v prostoru vnitřku lunety byly poškozeny při výstavbě samotné vily. Dochovaná torza byla po ukončení záchranného výzkumu v rozsahu plánované přístavby rozebrána. Mimo prostor dotčený stavbou však pokračují zachované a průchozí úseky tohoto podzemního systému.

Krytá chodba, zasahující z jihozápadní části zkoumané plochy pod Smetanovy sady, je v délce přibližně pěti metrů zasypána, za tímto zásypem však pokračuje dochovaný úsek evidovaný jako součást kulturní památky - minové chodby v Čechových a Smetanových sadech (rejst. č. ÚSKP 86134/8-1730). Pokračování kryté chodby v opačném směru je dochováno v úseku dlouhém přibližně 100 metrů, za nímž se opět nachází zásyp. Lze předpokládat, že navazující část byla zničena v souvislosti s výstavbou objektu na adrese Vídeňská č. 20.

Psali jsme:

NPÚ: Objevte s námi Skryté skvosty, třetí řada startuje už 19. března

NPÚ: Požadavky pro obnovu Vyšehradského železničního mostu navrhne pracovní skupina

Národní památkový ústav vypsal tendr na obnovu pražské Invalidovny

NPÚ: Krátký film o tajemné podzemní chodbě v klášteře Plasy