MUDr. Jiří Kubeš, PhD., primář PTC: „ Po protonové léčbě je 97% nemocných bez změny sexuálních funkcí. Po fotonové léčbě, ať už IMRT či brachyterapii, postihuje erektilní dysfunkce, tedy impotence až 40% nemocných.“

“Z dlouhodobého hlediska se nejčastěji po léčbě zářením vyskytuje krvácení z konečníku či z močového měchýře. Riziko vzniku takovýchto problémů je po fotonové léčbě 15%, zatímco  po protonové léčbě je toto riziko nejméně poloviční. Mám-li shrnout výsledky dosud dosažené v PTC, tak za  zásadní považuji to, že jsme dokázali pomocí protonů snížit četnost vedlejších účinků na minimum a současně dosahovat vynikajícího léčebného efektu. Zásadní je též skutečnost, že  téměř žádný z našich pacientů netrpí erektilní  dysfunkcí po samotném ozařování. Porovnáme-li tyto výsledky s dosavadními zkušenostmi a odbornými výstupy z  relevantních prací  v případě dnes běžně používané fotonové léčby, tak nezbývá než konstatovat, že v případě fotonové léčby je více jak třetina pacientů postižena závažnou erektilní dysfunkcí“, dodal zdravotní ředitel a primář PTC MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. 

Nižší dávky protonového záření na zdravé orgány ve srovnání s fotony

Neoddiskutovatelným důvodem proč tomu tak je, jsou výrazně nižší dávky protonového záření na zdravé orgány ve srovnání s fotony.  Míra a pravděpodobnost komplikací po radioterapii se určuje především dávkami, které jsou dodány na zdravé orgány nemocného.

Radioterapie je jednou ze základních metod léčby karcinomu prostaty.  Nejmodernější metodou je protonová, resp. částicová radioterapie. V léčbě karcinomu prostaty je její předností výhodnější dávková distribuce záření ve tkáních ve srovnání s technikami fotonové léčby. Tato dozimetrická výhoda se zvyšuje s rostoucí velikostí cílového objem a při složitějších tvarech cílového objemu (například při ozařování semenných váčků nebo mízních uzlin). Pro radioterapii platí obecné pravidlo dávkové závislosti – čím vyšší je dávka na zdravé tkáně, tím vyšší je riziko vzniku nežádoucích účinků.