Tereza Spencerová: Vedení Kyjeva je zralé na psychiatrii. Volant již nedrží USA. Budou u nás Američané domorodcům rozdávat žvýkačky?

19. 3. 2015 8:20

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Nedělejme z transportového komára bojového velblouda, mírní vášně z průjezdu jednotek USA naším územím ve svém pravidelném hodnocení týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz novinářka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová. Na celé věci vidí jiný rozměr, dle ní horší. K vývoji na Ukrajině sděluje, že iniciativa přešla většinově do rukou Merkelové a Hollanda. A ti si ,,své" minské dohody budou chtít hájit. I před Porošenkem.

Tereza Spencerová: Vedení Kyjeva je zralé na psychiatrii. Volant již nedrží USA. Budou u nás Američané domorodcům rozdávat žvýkačky?
Foto: kremlin.ru
Popisek: Z jednání v Minsku (zleva: Vladimir Putin, Francois Hollande, Angela Merkelová, Petro Porošenko)

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory německého velvyslance , Martina Bursíka (ze 17.2.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Tomáše Klvani, Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka LaudátaPavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana StránskéhoKarla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaMiroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyKarla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),   Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, či Jana Vidíma

 

Kyjevský parlament schválil zákon o poskytnutí autonomie těm oblastem Donbasu, kterým to bylo zaručeno minskými dohodami. Porošenko však uvedl, že dohody už neplatí kvůli porušování separatisty. Kyjevský zákon je navíc podmíněn komunálními volbami ,,bez účasti nelegálních ozbrojenců". Co to zde opět máme za rovnici o padesáti neznámých? Prosím, rozpleťme to klubko pro naše čtenáře. Co se tedy legálně i fakticky děje a co bude dál?

Vypadá to, že Kyjev novými zákony zkouší přimět Donbas k dobrovolné kapitulaci s tím, že pak si bude moci zvolit nějakou místní samosprávu, kterou Kyjev schválí, a pak může počkat na nějakou „omezenou“ autonomii, pokud ji Kyjev schválí. Vlastně je to jen hodně špatný vtip, protože v celém ukrajinském konfliktu je Kyjev – tedy Porošenko, Jaceňuk a spol. – za ty nejtrapnější a významově nejslabší figury. Šéfují zemi v bankrotu, posilují armádu, pro kterou nemají ani peníze ani lidi, vyhrožují Rusku totální válkou a navíc prý vítěznou… Celé to kyjevské vedení je svým způsobem zralé na psychiatrickou diagnózu, a dokud je Západ bude podporovat, tak se vše bude jen zhoršovat. 

Nicméně, přiznejme si, že Ukrajina jako taková už fakticky neexistuje a Porošenkova a Jaceňukova vláda má na chod státu už jen velmi omezený vliv – mimochodem, proto raději používám pojem „kyjevská“ a ne „ukrajinská“ vláda, zdá se mi to přesnější. Aby se udrželi u moci a tím i u kohoutků, jimiž potečou miliardy ze Západu, potřebují získat čas, a tak vymýšlejí hokuspokusy a vypouštějí do éteru hodně, ale opravdu hodně siláckých slov. Nemá valného významu brát je vážně, protože ve finále „Kyjev“ beztak udělá to, co mu bude přikázáno zvenčí. Teď je hlavní, jestli převáží válečnický ryk z amerického Kongresu a třeba z Polska a Pobaltí, nebo se prosadí Berlín s Paříží. Angela Merkelová a Francois Hollande do minských dohod vložili svou politickou autoritu a určitě nenechají „nějakého“ Porošenka, aby jim kazil image, důvěryhodnost a obchody s Ruskem. Jinými slovy, ano, Porošenko minskou dohodu „roztrhal“, ale to neznamená, že v dohledné době zase „nenabude rozumu“. Koneckonců, bez západních peněz nepřežije on ani Jaceňuk, natož Ukrajina a její obyčejní občané, a USA žádné velké peníze neposílají… Myslím, že u volantu určujícího další směřování celé krize sedí Německo a Francie.  

V ,,ostatní" Ukrajině, kromě Donbasu, dochází k ještě prudšímu zdražení všeho možného, a navíc se dle některých médií objevují náznaky problémů v Zakarpatí. Jak vážné to je, míněno ekonomicky i ,,separatisticky" na západě země? A hovoříme-li už o kyjevské politice... Jaké jsou momentálně vztahy, aliance, nechutě a nenávisti mezi jednotlivými frakcemi moci na Ukrajině? Ať už v rámci parlamentu či v rámci koalic mocných mužů. Posledně jste sdělila, že Porošenko už zdaleka zemi neřídí... Kdo tedy?

To je komplexní problém, který bych zjednodušila do konstatování, že nyní na území Ukrajiny bojuje každý s každým – je tam válka s rebely z Donbasu, je tam válka mezi oligarchy o co největší krajíc peněz a moci, protože v době krachu se dá všechno přece „sehnat“ za babku. Chvíli někomu vyhovuje být na straně Kyjeva, za týden už to nemusí platit, jak je krásně vidět na přelévání sil od vlády k opozici a naopak v kyjevském parlamentu, protože samostatnost nějakého regionu – třeba zmíněného Zakarpatí – přece také nabízí zajímavé možnosti… 

Zatímco náš politický a mediální mainstream opakuje pořád floskule o svobodě, demokracii a bla bla bla, na Ukrajině snad není síla, která by si nehřála svou vlastní polívku a pod různými tu „demokratickými“, tu nacionalistickými hesly ve skutečnosti nepracovala jen na tom, aby urvala co nejvíc pro sebe. A při tomto boji umírají lidé a ztrácejí se miliardy. Je vcelku jisté, že jednotlivé regiony pevně ovládají a řídí oligarchové, jimž loni Kyjev rozdal jejich „léna“ v podobě funkcí gubernátorů. Kdo přesně vede Kyjev je složitější, protože právě tam se setkávají a střetávají všechny ty často protichůdné vlivy a zájmy a jejich synergie určuje, kudy dál. 

Naši republiku přejede konvoj armády USA. Povídají si o tom už i lidé v hospodách, tudíž téma nemusíme příliš uvádět. Co byste k němu doplnila, co Vás v diskusi o tom zaujalo, co ze smyslu této akce vyvozujete a co říkáte na českou politickou argumentaci, která přesun vojenské kolony předesílá? Kdybyste seděla v Pentagonu, doporučila byste takový postup? Včetně přestávek na komunikaci s obyvatelstvem apod.?

Celé mi to připadá, s prominutím, trochu „na hlavu“: americký konvoj si z Pobaltí a Polska bude zkracovat cestu do Německa přes Českou republiku? Tvrzení, že je to projev „solidarity“ a našeho členství v NATO, nebo tak něco, je ještě neuvěřitelnější. Ale třeba mají Washington a NATO opravdu pocit, že nás musí nějak morálně podpořit, a jinak než obrňáky to už ani neumí. A nápad s komunikací s obyvatelstvem je taky legrační – budou přitom domorodcům rozdávat žvýkačky, nebo jen korálky a nožíky? Ne, vážně, nerozumím jak nápadu s průjezdem, tak ale ani vlně odporu, která se proti němu zvedla. Vždyť je to jen „průjezd“, nesmyslný, ale stále jen „průjezd“. Nedělejme z transportérového komára bojového velblouda. 

Myslím, že Petr Uhl ale onehdy upozornil na cosi mnohem důležitějšího, konkrétně na slova premiéra Sobotky, který na zprávy o americkém úmyslu rozšířit vojenské aktivity do střední a východní Evropy prohlásil, že „musíme mít zájem na tom, abychom se podíleli na společných cvičeních, a získali tak zkušenosti dalších armád NATO“. Fakt „musíme mít“ zájem? To jsme opravdu už na úrovni kyjevských „vládních“ loutek? Přímo se vnucuje otázka, k čemu tady máme volby, když ekonomiku beztak řídí jakési „finanční trhy“ a z Washingtonu nám zase řeknou, na čem že to „musíme mít zájem“. Pokud je to nastaveno takhle, tak bychom to nejspíš dokázali ukočírovat i bez vlády. Zkrátka, problém není v průjezdu nějakých transportérů, problém je mnohem hlubší. A dokud si alespoň sami pro sebe o nynějším systému nepřiznáme pravdu, tak se nic změnit nemůže. Mimochodem, upozorňuji aktivisty, že prořezávat gumy americkým transportérům nemá cenu – zase se prý samy nafouknou. 

Již se začíná rýsovat smělý evropský plán boje s ruskou propagandou. Na ruské frontě chce EU vytvořit rusky mluvící televizi, podporovat nezávislé weby a i jinak vymanit současnou generaci Rusů ze sevření státem kontrolovaných médií. EU dle vyjádření šéfa think-tanku pověřeného prací na úkolu dává najevo, že ,,síla Evropy je v její demokracii, multiplicitě, ve schopnosti vtáhnout lidi do děje..." Na frontě evropské přišel s troškou do mlýna např. Jan Macháček. Navrhuje zrušit vysílací licence v Evropě ruským TV stanicím a tlačit internetové providery k mazání obsahu, který ,,poskytuje munici v informační válce". Co sdělit k oběma větvím západního snažení?

Na to přece existuje jednoduchý recept: všechny ty nedemokratické a totalitní nápady s cenzurou a propagandou bychom si mohli odpustit, kdybychom ve zpravodajství a politice používali víc faktů a méně lží. Pokud si to ale nemůžeme s ohledem na realitu dovolit, tedy pokud se nám faktů tragicky nedostává, tak nám samozřejmě nezbývá, než „ohlodávat“ demokracii a svobodu projevu, paradoxně s odvoláním na tutéž nám tak drahou demokracii... Mimochodem, tři měsíce od Charlie Hebdo a tehdejšího horlivého vzývání svobody médií a projevu je to fakt trapné. O to výmluvnější je to ale pohled na pokrytectví „demokratických“ politiků a některých lidí kolem médií.

Vladimir Putin se na deset dní ,,nechal zmizet", aby se pak objevil. Podnítil tím domácí i zahraniční pozorovatele k úvahám, že zemřel, že je nemocný, že mu Alina Kabajevová porodila dítě, že ho odstavili apod. Co jste si během těch deseti dnů říkala a proč VVP nebylo dle Vašeho názoru nějaký čas vidět? Objevily se názory, že je-li ruský režim postaven na jednom jediném člověku, je zranitelný. Jaké poměry dle Vás panují v politicko-hospodářsko-silovém bloku, který je kolem Putina?

Fakt nemám hlubší představu o vnitřním fungování ruského režimu kdesi na dlouhých setmělých kremelských chodbách, ale zatímco západní mainstream přetékal Putinovými nekrology, tak bylo očividné, že se tím Kreml náramně baví. Na tom všem je nejpodivnější, jak moc jsme se do problému Putinova „zmizení“ ponořili. Nesleduju, jak často se na veřejnosti objevují třeba Angela Merkelová nebo Barack Obama (natož třeba Bohuslav Sobotka) nebo kdokoli jiný, a kdyby se to nestalo „tématem dne“, tak by mě nijak ani nezarazilo, že je Putin „pryč“. Vlastně mi naopak přijde podezřelejší a nedůvěryhodnější politik, který má potřebu být na odiv každý den a každý den světu něco sdělovat.  

Myslím ale, že ta naše posedlost Putinem by měla co nejrychleji skončit, protože on opravdu není náš jediný problém. Ano, naboural nám svržení Bašára Asada v Sýrii, naboural nám převrat na Ukrajině a určitě nám udělal i spoustu dalších nehezkých věcí, ale to všechno jsou ve skutečnosti naše průšvihy, ne jeho. Jak to, že už Západ se svými „vznešenými“ myšlenkami humanity a lidských práv není s to se ve světě prosadit jinak než převratem, agresí, válkou, bombardováním? 

A k fascinaci Putinem ještě jedna poznámka: Vzpomeňme si, jak byl Západ posedlý Usámou bin Ládinem, a když se ho nakonec podařilo zlikvidovat, tak se nic nestalo, vlastně se vše ještě zhoršilo. al-Kaida existuje dál a dělá totéž, co předtím, ale zato dnes už víme, že je to v mnoha ohledech svým způsobem čajíček ve srovnání s Islámským státem. Takže po Usámovi se vše fakticky jen zhoršilo…       

V Kazachstánu nadcházejí předčasné parlamentní volby. V další členské zemi Ruskem vedené Eurasijské unie vládne Alexandr Lukašenko, který se snaží o dobré vztahy se Západem. A v Arménii, též členovi unie, se dle zlých jazyků též může chystat něco jako ,,další Majdan". A to nemluvíme např. o Moldávii, obsahující Podněstří. Co se to děje v jednotlivých republikách kolem Ruska? Kde ,,vzplane" další bitva mezi Moskvou a Západem? Anebo bude v tomto směru klid?

Je pravda, že takzvané barevné revoluce mohou v okolí Ruska propuknout kdekoli z vámi zmíněných států, ale na druhou stranu už jsme přece jen od té „oranžové“ z roku 2004 trochu pokročili. Pohled na barevné revoluce na Ukrajině, v Gruzii, Kyrgyzstánu a podobně nabízí ten samý pohled – cosi se opravdu stalo, volalo se davové „Sláva demokracii!“ a pro obyčejné lidi se nic nezměnilo, k lepšímu určitě ne. Pokud budou USA tuto svou „válku“ proti Rusku zkoušet znovu někde třeba ve Střední Asii, tak je jasné, že zaběhaný kompars bude znovu opěvovat demokracii a svobodu, ale na holých faktech to nic nezmění. 

A co víc, na Západě neustále omíláme obraty typu „celý svět“ nebo celé „mezinárodní společenství“ podporuje to a to, a odmítáme si přitom přiznat, že se svět změnil. Naše „mezinárodní společenství“ fakticky představuje asi deset zemí semknutých z různých důvodů kolem USA, další západní státy začínají na Washington pohlížet s menší či větší dávkou nedůvěry a zbytek světa si žije svým životem a na Washingtonu čím dál nezávisleji. Co s tím? Nevolám po nějakém oportunistickém přebíhání ze strany na stranu. Jen mi připadá podivné, že neustále „musíme mít zájem“ být po boku USA i v době, kdy už světu nic moc konstruktivního, natož opravdu demokratického nenabízejí. Naopak, ve výhledu jen je samá destrukce a je jedno, jestli si pod tím představíme „barevné“ převraty, reálné války a zabíjení nebo „soft“ destrukci v rámci TTIP a podobných vnucených smluv.         

Na závěr tradiční otázka: Co dalšího zásadního se za poslední týden stalo, co vás překvapilo? A co bychom měli v nejbližší době rozhodně sledovat?

Překvapivý byl například masový vstup předních západoevropských států do „čínské“ Asijské investiční banky. Francie, Německo a Itálie tak učinily v rozporu s jasným povelem z Washingtonu, aby tak nečinily… A krátce před nimi do moře čínských miliard zamířila i Británie. Znamená to, že pnutí v „demokratickém světovém táboře“ jen dál sílí. Umím si představit, že tyto nové aliance se promítnou i do dalšího vývoje třeba na Ukrajině…  


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Erik Best: Sobotka mohl uzavřít s Merkelovou tajnou dohodu. Prouza porušuje zákon. A jestlipak se Zeman postaví tomuto...

4:41 Erik Best: Sobotka mohl uzavřít s Merkelovou tajnou dohodu. Prouza porušuje zákon. A jestlipak se Zeman postaví tomuto...

POLITOLOGOVÉ Sobotka mohl klidně uzavřít s Merkelovou tajnou dohodu. Politický analytik a novinář Er…