Pokud je ženě méně než třicet let, je na ni nahlíženo v zaměstnání s velkou opatrností a nedůvěrou. Očekává se, že brzy založí rodinu a proto s ní ani většinou v horizontu několika let nikdo nepočítá. Logicky se může zdát, že po dětech se samozřejmě všechno změní. Ale opak je pravdou. Zkušení zaměstnavatelé moc dobře vědí, že všechny rýmičky, neštovice a podobné nemoci, se odrazí na výkonnosti a času, který žena bude věnovat práci. Ale bohužel ve hře nejsou jen nepředvídatelné absence, spojené s mateřství. I každodenní pracovní doba se stává mnohdy neuvěřitelnou překážkou pro ženy, které chtějí pracovat na plný úvazek.
Paní Alena Jelínková si v této souvislosti stěžuje ParlamentnímListum.cz:“ Zajímalo by mě, kdo stanovil pracovní dobu u jeslí a mateřských škol. V žádném případě se neslučuje se standardní pracovní dobou u většiny zaměstnavatelů. Nemůžu přijít pro dítě později než ve čtyři hodiny. Ve čtyři hodiny se většinou ještě pracuje. Taky musíte počítat s časem navíc, který strávíte na cestě pro dítě. Reálně od zaměstnavatele odcházím tak ve tři hodiny, abych včas vyzvedla dceru. Zaměstnavatel je opravdu nadšený, z takto zkrácené pracovní doby. Já sama bych ráda pracovala na plný úvazek, ale to bych musela mít zajištěné hlídání. A zaměstnavatel by asi také více ocenil, kdyby na mém místě byl někdo jiný, kdo může pracovat standardní pracovní dobu.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Irena Ševelová