Bydlí na Poschlé dva roky a domnívá se, že podmínky, ve kterých Nikolas Štuka s rodinou žije, se řádně podepsaly na zdraví jeho dětí. „Chtěl bych, aby všichni občané věděli, že takové byty, ve kterých my žijeme, jsou na umření. Bydlení je tu hrozné. Děti přichází o zdraví. Moje dcera je vážně nemocná, mívá záchvaty, omdlévá, má špatné srdce. Můj kluk má problém s ledvinami a v noci se počurává,“ stěžuje si pro ParlamentníListy.cz Štuka, který zároveň otevírá dveře do svého bytu a ukazuje, jak to u něj vypadá. „Podívejte se, nemůžu pustit ani topení, když ho zapnu, tak to smrdí. Plísně odstraňuji pořád, ale už jsem bezmocný, vždycky se objeví znovu. Je to hrozné. Špatně se tu dýchá.“

Z chodby se ozývá další z nájemníků. „To se není čemu divit. Vždyť tady bylo dřív smetiště. Tyhle domy postavili na odpadcích,“ tvrdí Tomáš Hadžo a zároveň dodává, že kdyby měli šanci žít ve městě, vedlo by se jim daleko lépe. „Pojďte se podívat ještě tady. Jedna paní nám tu málem uhořela,“ ukazuje Hadžo na vedlejší byt a zčernalé zdi. „Je to babička, má 74 let. Dlouho si stěžovala, že má špatný sporák a pak to začalo hořet. Naštěstí se jí nic nestalo, teď je u svého syna,“ popsal Hadžo.

Na výdaje si půjčují po rodině

Rodina Štukových dřív bydlela v centru Vsetína, pak se stěhovali na okraj města do blízkosti čistírny odpadních vod, na Poschlou. „V centru to bylo stokrát lepší. Měli jsme domov ve věžovém domě, pak jsme se museli odstěhovat sem, protože tam už nepronajímali byty. Tady platím přes osm tisíc měsíčně za nájem a elektřinu, pak mám ještě kvůli exekutorskému zápisu platit 3 600 měsíčně. Když to měsíčně nezaplatíme, tak nám neprodlouží tady nájem,“ popsal svou situaci Štuka. „Člověk si na to musí půjčit od někoho z rodiny,“ dodal. Práci si hledá, ale zatím se mu prý nedaří. Naposledy byl zaměstnaný v roce 2007 u technických služeb.