Historik Vít Smetana hovoří o mizerném ekonomickém odhadu. Ekonomka Markéta Šichtařová také tvrdí, že se prodej mohl lépe promyslet.

„Takové chyby, jako prodat zlato v době, kdy nemáme ověřeno, jak se bude vyvíjet cena zlata a celková ekonomická budoucnost, jsou neomluvitelné. Vždyť se přeci poradím se všemi mozky, než to udělám. To si malý stát nemůže dovolit. U něj má zlatý poklad větší hodnotu než u mocností jako Německo či Francie,“ sdělil ParlamentnímListům.cz komunistický premiér Lubomír Štrougal. Právě za jeho vlády nám byl zlatý poklad, který ukradli Němci za druhé světové války, a z nějž jsme spojencům platili za osvobození, vrácen. Novodobá historie českého zlatého pokladu je pak úplnou tragédií. Už ho totiž skoro nemáme. O historii zlatého pokladu se čtenáři ParlamentníchListů.cz stále velmi zajímají, proto se tématem zabýváme dlouhodoběji.

Zašantročené zlato?

„Je ovšem ironií osudu, že k zašantročení zlata došlo až v demokratické České republice, devět let po Listopadu, aniž by se vůbec někdo obtěžoval zeptat občanů Česka na jejich názor,“ píše ve své knize: Kam zmizel zlatý poklad republiky publicista Stanislav Motl. Odprodej zlatého pokladu do zahraničí probíhal, alespoň podle oficiálních údajů ČNB, ve dvou fázích. K tomu je nutno dodat, že jde o poklad, který nám zůstal po rozdělení Československa. Průběhem roku 1997 bylo prodáno 25 tun a o rok později celých 31 tun zlata. Stalo se to v době, kdy byl guvernérem ČNB Josef Tošovský, nicméně mezi tím byl krátce i premiérem úřednické vlády. Tošovský byl v roce 1995 zvolen Evropským bankéřem roku.