Co vůbec znamená označení PPP? Jaké jsou výhody a naopak možná rizika tohoto druhu spolupráce? Kde použít a kde rozhodně nikoli? Nejedná se jen o rozprodej už tak štíhlého státního majetku? Tyto otázky vzbuzují projekty PPP. Jaké jsou klady a zápory tohoto způsobu financování projektů, o kterém uvažuje ministr dopravy Vít Bárta?

Co to je PPP

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP - Public Private Partnership) zpravidla představuje dlouhodobý, smluvně upravený vztah mezi veřejným sektorem (stát, kraj či municipalita) a sektorem soukromým (stavební společnosti, banky, developeři, právní kanceláře atd.). Na jeho základě pak dochází k přípravě, financování a realizaci veřejné infrastruktury výměnou za budoucí příjmy z veřejných zdrojů nebo možnosti výběru plateb od uživatelů.

Stát může prodělat kalhoty

"Jako doplňkovou aktivitu financování infrastruktury to vítám, ale Bártou avizovaných 130 miliard korun je trochu moc. Je to v podstatě jen jiná forma zadlužení státu, akorát není tak vidět," vysvětluje redakci expert ČSSD na hospodářskou strategii Jiří Havel.

Ten dále upozorňuje na klasický případ selhání PPP z Maďarska. "Postavili dálnici, uvalili na ni mýto, jehož výši si mohl soukromý investor stanovit sám. Řidiči ji začali objíždět a mýto neúměrně vyrostlo. Jelikož bylo ve smlouvě ukotveno, že cenu stanovuje pouze soukromník, skončila celá věc u soudu," dodává Havel.

Ďábel se skrývá v detailu

"Já nejsem přehnaným odpůrcem těchto projektů, ale to podstatné je skryto v dodatcích smlouvy. Doplatky, mimořádné služby, opravy atp." upozorňuje Havel.

Před možnými riziky PPP projektů varuje výkonný ředitel asociace PPP Vladimír Sloup. "Složitost přípravy, vyšší transakční náklady, dražší peníze pro soukromníka, až na výjimky má veřejný sektor levnější peníze. Soukromník s tím ale může bojovat tím, že úspory najde uvnitř projektu. Další nevýhodou je časová náročnost, klasickou zakázku je možné připravit mnohem rychleji než PPP projekt. Přesto, ale výhody dle mého soudu převažují," dodává Sloup.

Řešíme intenzivně

Že je příprava projektů PPP v plném proudu, potvrdil mluvčí ministerstva dopravy. "Pokud by měla soukromá firma postavit dálnici na svůj účet a pak své náklady hradit z vybraného mýtného, potřebuje státní garanci. V případě, že intenzita provozu na dálnici bude nižší, než se očekávalo, a na mýtném se vybere méně, musí rozdíl dorovnat stát. Tak to funguje ve Finsku, Švédsku, v Itálii či v Portugalsku. Ano, ministr teď velmi intenzívně jedná o konkrétní podobě smlouvy, o tom kdo bude stanovovat výši mýta. Víme o těch rizicích francouzského modelu a už máme domluvené mýtnice od společnosti Kapsch," uvedl pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Seznam zvažovaných PPP úseků: