Prolomení „hranice 25. února 1948" by v praxi mohlo znamenat otevření debaty třeba i nad majetkem bývalého Řádu německých rytířů, který stát zkonfiskoval. "Prostě by to mohlo otevírat vrátka k debatám o Benešových dekretech a podobně. A to bych si zásadně nepřál," vysvětluje Bendl, proč nechce, aby vláda církvím vracela i majetek znárodněný před komunistickým převratem.

Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) přitom připustil, že se zákon o církevních restitucích může týkat i konfiskací ze vzdálenější minulosti.

Sledujeme téma miliardy pro církve

Běžný občan za 5 korun, církve za 44

K nastavení církevních restitucí má výhrady i Pozemkový fond. Nelíbí se mu, že zatímco běžný restituent dostal 5 korun jako náhradu za jeden metr čtvereční, církev dostane za stejnou plochu 44 korun.

Vláda plánuje, že do roku 2013 navrátí církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun v naturáliích. Během dalších 30 let by stát měl církvím vyplatit ještě 59 miliard korun. Tyto parametry Nečasův kabinet schválil v září, přičemž církve návrh přijaly. S předpokládanou inflací by se přitom cena navráceného majetku mohla vyšplhat až k 78,9 miliardám korun, zatímco peněžní částka by mohla činit až 96,24 miliardy.