„Odcházení Václava Klause má charakter absurdního divadla. Každého trošku inteligentního člověka v Česku napadne, že v tom nemůže mít prsty nikdo jiný než autor divadelních her Václav Havel. Takže označení tohoto autora jako viníka současné situace je trochu na místě,“ vtipkoval úvodem chartista a pedagog Daniel Kroupa, bývalý poslanec i senátor, a pak použil legendární film jako metaforu.
Prázdný a zoufalý Klaus
Stalo se na konferenci: Banalita dobra. Aktuálnost odkazu Václava Havla a Charty 77 a zhodnocení stavu občanské a lidsko – právní situace v Česku a Evropě. Kroupa sdělil, že byl nejspíš pozván kvůli kontroverznosti některých svých myšlenek, a začal: „Václav Havel neměl s Václavem Klausem moc dobré vztahy. Asi situaci pochopíme, když se pokusíme ten vztah nějakým způsobem popsat. A nad všechny analýzy či popisy je metafora. Některé metafory mají až věštecký a prorocký charakter. Mou metaforou je film, který natočil jeden český režisér, co se dost proslavil po celém světě. Jde o film Amadeus.“
„Ve filmu vystupují dva skladatelé. Jeden, jenž si osvojil veškerou skladatelskou techniku, má přístup k mocenským kruhům a samotnému císaři. Život tohoto řádného člověka, který koná své povinnosti správně a byl určitě ve škole hodnocen samými jedničkami, narušuje živel, jakýsi Mozart. Ten žádnou takovou vlastnost nemá, ale je neobyčejně invenční, originální a nápaditý. Zkrátka starší skladatel jménem Salieri toho mladého nemůže vystát a celý jeho život se stane konfrontací s tímto mladým mužem. Protože jako dobrý a zdatný skladatel chápe, že v mladém Mozartovi je něco navíc než ta zvládnutá technika,“ popsal vztah mladého Amadea Mozarta se starším skladatelem Antoniem Salierim zobrazený ve filmu Miloše Formana.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský