Od konce vlády sociálních demokratů v roce 2006 si Česko dvakrát vyzkoušelo, jaké to je, když má v čele vlády předsedu ODS. Kabinet Mirka Topolánka dostal důvěru v lednu 2007 a skončil po 26 měsících v březnu 2009 poté, neustál hlasování o vyslovení nedůvěry během českého předsednictví EU. Jeho nástupce ve vedení ODS Petr Nečas získal se svou vládou důvěru v červenci 2010, takže už je u moci nezanedbatelných 16 měsíců. Ale už sedm z nich se Nečasův kabinet netěší podle průzkumu CVVM přízni ani čtvrtině veřejnosti.

Důvěra ve vládu Mirka Topolánka nikdy neklesla pod 26 procent a ještě tři měsíce před svým pádem vykazovala podle šetření CVVM 30, 32 a 33 procent. To Nečasův kabinet získal podle prvního průzkumu v září 2010 důvěru 42 procent, následoval pokles těsně nad hranici 30 procent a od dubna tohoto roku ještě větší sešup pod 25 procent. Už sedm měsíců tedy této trojkoaliční vládě věří méně než čtvrtina dotazovaných.

Archiv výzkumů: CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research

Nečas nemá stejný kalibr politického vůdcovství

„Topolánek byl upovídaný, uměl rozhodnutí okecat, měl lepší argumentaci. Do Nečase lidé vkládali velké naděje, o to větší je zklamání z kauz ministrů Drobila, Vondry a jejich zametání pod koberec," nabízí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil možné vysvětlení toho, proč veřejnost více důvěřovala Topolánkově než Nečasově vládě. „Neboť teď teprve vyplouvají věci na povrch," reaguje pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zastával tuto funkci i v Topolánkově kabinetu.