Vadime, minulý víkend se na několika místech v ČR konala demonstrace na podporu veřejnoprávních médií. Jsou opravdu v ohrožení? Proč některým tolik vadí, že by měla být placena ze státního rozpočtu? Je na místě obava o jejich nezávislost?

Debata o veřejnoprávních médiích tak, jak je vedena, je součástí boje opozice proti vládě, na jejíž straně stojí mainstreamová média včetně těch veřejnoprávních. Jsem přesvědčen, že ti chytřejší lidé z veřejnoprávních médií vědí, že pojistky nezávislosti jsou jiné, než jestli jsou veřejnoprávní média placena z poplatků nebo z rozpočtu. Debata není vedena vážně. Mrzí mě to. Představoval bych si opravdu vážnou diskusi o roli médií veřejné služby v České republice.

Proč právě toto, podle Vás, je velkým tématem pro Milion chvilek? Když se podíváme na další „kauzy“, co by, opět dle Vašeho názoru, měl Milion chvilek „zvednout“?

Milion chvilek je placený ze zdrojů, které si nepřejí vládu současné koalice. Nemám doporučení pro Milion chvilek, s čím mají přijít příště. Je to jedno, něco si najdou a lidé do ulic zase vyjdou. Je to proti výsledkům voleb a současné koalici, ať je téma demonstrace jakékoliv.

Fotogalerie: - Proti zrušení koncesionářských poplatků

Psali jsme:

A tohle jim u ČT nevadí? Vildumetzová napadla Minářův „byznys model“

K Bystroňovi se připojil Petr Štěpánek: Také žaluje Milion chvilek

Únik z Úřadu vlády. Pak řev chvilkařů. Vachatová odkrývá, co bylo vytrženo

Od čtvrt milionu k několika tisícům. Minářův Staromák: Stáhněte tu věc

Dříve zazněly i úvahy, zda nějakým způsobem nespojit ČT a ČRo. Bylo by to dobré řešení?

Anketa

Chcete, aby vypukla stávka v ČT?

Ano, chci. Protože to nikoho nebude zajímat a stávka selže

89%

Ano, chci. Poplatky pro ČT je třeba bránit

4%

Ne, nechci

3%

Nevím / Je mi to jedno

4%

hlasovalo: 14461 lidí

To byl jen nějaký nepoučený názor, který někdo poradil Andreji Babišovi. Jak Český rozhlas, tak Česká televize mají za sebou významnou historii. Znamenají kulturní dědictví, které si musíme chránit. Že si je berou jako rukojmí novináři zpravodajství a publicistiky obou institucí, by nemělo vést k tomu, abychom je zlikvidovali.

Celkově, jak dnes vnímáte úlohu veřejnoprávních médií? Jsou důležitá?

Když v předlistopadové televizi běžely Televizní noviny, společnost sledovala v zásadě totéž. Diváci měli společnou agendu, kulturně a sociálně nás to spojovalo podle jednoho mustru. Samozřejmě, že ten mustr určoval režim. Protože ten stanovil nejen, na co jsme se dívali, ale jak tomu také máme rozumět. Po roce 1989 došlo k tomu, že média veřejné služby rozbila své okovy a začala se řídit autonomně. Jenže v tu chvíli Česká televize a Český rozhlas zároveň začaly také selhávat ve své roli. Místo otevřeného prostoru začala část veřejnosti vnímat uzavřený mediální svět těchto dvou institucí se silnou názorovou homogenitou, selektivním výběrem témat a rostoucím odstupem od zkušenosti běžného diváka. Nástup digitálních platforem pak tento monopol na tvorbu veřejné agendy rozbil. Lidé získali možnost hledat alternativní zdroje informací, ale zároveň se mediální prostor začal fragmentovat do paralelních realit. Dnešní politický tlak proti médiím veřejné služby nevychází pouze z technologické změny, ale i z přesvědčení části společnosti, že veřejnoprávní média přestala být neutrálním moderátorem společenské debaty a sama se stala jedním z aktivních aktérů politického boje. To ale neznamená, že svou důležitou roli v takto fragmentovaném prostředí nemají. Naopak. Ale je třeba si říct, jaká je to role. Určitě integrující, určitě hodnotová, určitě informativní, ale ne manipulativní ve prospěch toho, co si její vedení myslí...

Psali jsme:

Je to tady. Česká televize jde po Moravcovi

„Psychická choroba.“ Marhoulova slova o bití kvůli ČT mají vážnou dohru

Majdan kvůli ČT. Temný vzkaz z akce Milionu chvilek

Vidlák: Povaleče z kaváren čeká zlý konec. Smete je veliká změna

Před časem mě v médiích zaujala jedna informace. Ústav pro studium totalitních režimů prý připravil s Muzeem Policie ČR a s ČT sérii přednášek, které se budou věnovat seriálu Třicet případů majora Zemana. Ředitel Ústavu pro Seznam Zprávy prý mimo jiné uvedl, že je seriál „mimořádně zrůdný tím, jak účinně dokázal propojit rádoby detektivní, populární žánr s jasně zadaným politickým zadáním. Divákům předkládal jasně strukturovaný výklad komunistických dějin, který měl potvrzovat legitimitu normalizačního režimu,“ sdělil. Co k tomu říci?

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

2%

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 10717 lidí

To je dobrý příklad toho, o čem mluvím. Ukazuje, jak tenká je hranice mezi veřejnou službou a ideologickým mentoringem společnosti. Normalizační televize tehdy také nevnímala sama sebe jako propagandu. Chápala se jako nástroj stabilizace společnosti, obrany správných hodnot a vytváření žádoucího obrazu reality. Major Zeman nebyl jen seriál. Byl součástí systému, který měl veřejnosti vysvětlovat, kdo stojí na správné straně dějin, co je nebezpečné a jak má vypadat správný občanský postoj. Dnešní situace je samozřejmě nesrovnatelně svobodnější a pluralitnější, ale princip podezření části veřejnosti je podobný: jakmile média přestanou být vnímána jako otevřený prostor pro debaty a začnou působit dojmem, že společnost „vychovávají“, vzniká odpor. Otázka proto nezní, zda mají veřejnoprávní média nést a bránit společenské hodnoty, ale kde končí veřejná služba a začíná snaha formovat společnost podle určité ideové představy.

Pojďme na další, velmi diskutované téma. Co říci k sudetoněmeckému sjezdu v Brně? Proč vyvolává tolik emocí? A co říci na určité obavy ohledně Benešových dekretů?

Už toho bylo hodně řečeno. Tedy krátce. Organizátoři, ať na straně sponzorů, agentury, která sjezd organizuje, i na straně Brněnského výstaviště – ti všichni věděli, že akce vyvolá negativní emoce. Vyvolá traumata, která jsou pouze zaléčená, ne vyléčená. Je to, jako když říznete do rány sice zacelené, ale i citlivé s neodvratně poškozenými nervy. Proč to udělali? Nemám odpověď. Jen se za všechny aktéry velmi stydím.

Vadim Petrov je hudebník, pedagog, manažer a odborník na komunikaci. V minulosti působil v Československé televizi, ve státní správě i v manažerských a poradenských pozicích v oblasti médií a public relations. Od roku 2019 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v roce 2025 se stal jejím místopředsedou.

Psali jsme:

Ubližují Petru Pavlovi, tvrdil Rychetský. A přišly mu vzkazy z minulosti

Kdo bude protestovat za poplatky pro ČT? Zazněla zlá slova

Maňásci. Politické školení na cenách Anděl neprošlo jen tak

„Nadělají si do kalhot.“ Petrov tvrdě k veřejnoprávním médiím. Neušetřil ani Babiše