“Vašek byl svéráz. Můj bratr stejně jako Havel seděl za ničení socialismu, za pohrdání tou dobou a byl také chartistou. Na rozdíl od Vaška Havla ale neměl můj bratr ani žádná privilegia, ani nebyl ve vězení, tak jako on,“ prozradil pan Milan s tím, že Havel nikdy ve skutečnosti netrpěl tolik, jako vězeň, jako jiní političtí vězni.

Privilegovaný vězeň

“Vaška jsem si vážil, pro to, co udělal pro tenhle národ, ale štvalo mne a štve, že se o něm mluvilo a on o sobě vlastně taky, jak strašně trpěl. Do vězení dostával balíčky častěji, než jiní vězni, dostával peníze, dostával cigarety, mohl tam psát. Komouši mu nechali majetek, peníze a dokonce i Hrádeček, i když by mu ho klidně mohli zkonfiskovat. To oni klidně mohli. A neudělali, je to divné, ne? Navíc Havel byl také s některými v “dobrých vztazích“ a oni věděli, co si k němu mohou ještě dovolit a co už ne. Měl štěstí, že za sebou měl západ,“ řekl muž, jehož bratr byl s Havlem ve vězení.

Za podlomené zdraví si Havel mohl sám!

“Mému bratrovi, který opravdu ve vězení trpěl, zničilo sedm let vězení život a zdraví. Nekouřil, nepil a obden ho bachaři bili do krve, jednou do bezvědomí. Chtěli doznání něčeho, o čem neměl ani páru, o možné podpoře převratu a zničení komunistického režimu. Přitom on seděl jen za to, že poslal předsedu MNV do pr…, a že na zeď úřadu napsal – Komouši do plynu. Honzovi (bratrovi) se nedostalo ani nadstandardní lékařské péče, ani ocenění, ani peněz, a když před šest lety zemřel na rakovinu a umíral vlastně dva měsíce, měl důchod 6230 korun. V tom je ten rozdíl mezi vězněm obyčejným a vězněm Havlem. Upřímně, i když brácha trpěl pro pravdu, k ničemu mu to nebylo, protože ten ksindl, proti kterému jsme všichni bojovali, jen převlékl kabáty a stali se z nich takzvaní demokrati. Mnohými z nich se Havel taky obklopil,“ řekl pan Milan J. z Českobudějovicka, který o Havlovi mluví s úctou, ale nepovažuje ho za modlu této země.