Nebojte se, nebudu psát o školném, které dlouhodobě většina rektorů, včetně mne, chápe jako  doplněk  finančního příspěvku státu na výuku a výzkum univerzitního studenta a nikoliv jako náhradu veřejných finančních prostředků, kterých se resortu vysokého školství dlouhodobě nedostává. Považuji za alarmující situaci, kdy před několika léty univerzity dostávaly na posluchače cca 35 tisíc, dnes stěží 26 tisíc. Současně dotace na studenta střední školy dnes činí zhruba 57 tisíc za rok. Současná státní podpora na „studenta“ firemní mateřské školky též převyšuje finanční dotaci na skutečného studenta univerzity. A tak bychom mohly v nářcích pokračovat, to však není cílem tohoto příspěvku.

Je potřeba zdůraznit, že i za těchto podmínek, je o studia na technických vysokých školách stále zájem. Trvalý, několikaletý zájem o technická studia zde existuje a sdělovací prostředky by tuto skutečnost také měly konečně vzít na vědomí. Poptávka trvale převyšuje nabídku- samozřejmě ne na všech technických fakultách je převis tak velký jako na fakultách vzdělávajících architekty či podnikové ekonomy.

 Podniky dlouhodobě poukazují na nedostatek absolventů některých oborů, chybí podnikoví informatici, konstruktéři, silnoproudí elektrotechnici a další specialisté. V této situaci je potřeba zajistit možnost studia těchto oborů (např. odstraněním limitů počtů přijímaných bakalářů a magistrů, které byly přecházejícím vedením MŠMT zřízeny) a pomoci zajistit co nejkvalitnější absolventy.