Ve zdravém těle, zdravý duch. Sokolové v bavorském Mnichově tohle heslo neberou na lehkou váhu. V tělocvičně základní školy v umělecké čtvrti Schwabing si každé pondělí dávají do těla. Nejdřív jde o lehkou gymnastiku, tedy takové pomalé procvičení. Hlavně starší ročníky si takhle rády protáhnou tělo.
Fotogalerie: - Deštivý Mnichov
V Česku jen každý nadává
Mezi nimi je i třiaosmdesátiletý Vladimír Beneš. Do Německa už utekl jako student a od roku 1951 pracoval jako produkční v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Politiku už moc nesleduje. „Klaus je politik nestálý, kam vítr, tam plášť,“ podotýká. Vysídlení sudetských Němců podle něj mohlo být lidštější a Evropská unie je společnou zárukou, že na starém kontinentu už nevypukne válka. Avšak gymnastika končí a tělocvična se plní mladšími ročníky. Na stěnu začnou přivazovat síť na volejbal.
„Stal jsem se strýcem. Na to si musíme připít,“ sděluje sportovní náčelník Stanislav Hluchník a nalévá každému po slivovičce. Chtěl změnu a tak se před šesti lety odstěhoval za sestrou do Bavorska. Zprvu se učil německy, následně obcházel brigády od mytí nádobí po práci ve skladu, až si jako elektrikář založil firmu. Dost oceňuje, že v Mnichově nenarazí na neplatiče. „Když zajedu domů, každý tam jen nadává, jak je to na hovno. I tady je to drsný, ale lidi jsou víc optimistický,“ vysvětluje.
Fotogalerie: - Sokol v Mnichově
Vláda nejde příkladem
V tělocvičně se volejbalisté dostávají do varu. Smeče střídají bloky. Programátor Jaroslav Verner se v Mnichově chytil bez problémů a město mu vyhovuje. V Německu je už dvacet let, ale zažil si jen jednu nepříjemnost. To, když se k němu na cizinecké policii chovali dost zle. „I kdyby česká vláda byla zlatá, tak budou Češi nadávat. Politici v Praze totiž lidem nejdou příkladem, ale pořád přitom hlásají, že si je třeba utahovat opasky,“ říká jednatel mnichovského Sokola. „U mladších sokolská myšlenka už moc netáhne, spíše si chtějí zasportovat. Starší to mají zažité,“ dodává. Je pravicově založen, na exprezidenta Havla vzpomíná jako na skvělého Evropana, ale je pro rozumný eurooptimismus.
Další reportáže ParlamentníchListů.cz:
„Vnímám, že se to v celém Československu posunulo k lepšímu a nechápu tu všeobecnou skepsi,“ míní naopak Jana Hutníková, která od investora v Mnichově dostala jednu skvělou zakázku a na to konto si založila restaurátorskou a stavební firmu. Stěhovala se v roce 1987. Nicméně přesto s mírnou nostalgií vzpomíná na bývalý režim, žilo se prý klidněji. Do Banské Bystrice, odkud pochází, se chce opět vrátit.
Do hospody na pokec
Volejbal je u konce, takže sokolské nazdar a jde se. V nedaleké slovenské hospůdce BAREVE všichni popíjejí plzeňské. „Odhlasovali jsme, že vás pozveme na pivo,“ říká jednatel Verner. Stammtisch, tedy stůl pro stálé hosty, je už plný. Většina by volila Karla Schwarzenberga. Starosta mnichovského Sokola Zdeněk Hanzl emigroval roku 1983. Při přechodu hranice měl štěstí, ale Německo se mu po vstupu do Evropské unie dvakrát nelíbí. Proto je proti EU a obdivuje současného českého prezidenta Václava Klause.
„Do Bavorska se jezdí za prací, ale možná i tady to půjde k horšímu. Myslím si, že má Klaus pravdu. I Američané s Evropskou unií nechtějí mít nic společného. Přátelé v Itálii nadávají, syn se vrátil ze Španělska, protože tam není práce. Unie je omyl. Je to velké nebezpečí. Když se Německu bude dařit zle, tak se česká ekonomika položí. Je dobré, že Klaus pozval do Prahy Medveděva, protože si tím otevřel další vrátka,“ dodává Hanzl. Osobně pročetl Benešovy dekrety a už si na rozdíl od Klause nemyslí, že by někdo chtěl vrátit majetek. Válečná sekera mezi Němci a Čechy by se měla zakopat.
Hesla legend
V mnichovském Sokole stále žije Československo, protože tady se vůbec neuznává dělení na Čechy a Slováky. Ostatně kvůli rozporům jsou ve městě nad řekou Isar Sokoly dva, jeden prý trucpodnik. Citáty silného triumvirátu na přední stránce průkazky Sokolů mluví za vše. „Naše věc není pro strany, ale pro národ veškerý,“ řekl Miroslav Tyrš.
„Každý pravý, opravdu uvědomělý Sokol bude strážcem, tedy politickým a sociálním pracovníkem naší republiky, naší demokracie,“ zní výrok Tomáše Garrigue Masaryka. „Vzestup našeho národa nelze si představit bez Sokola, bez sokolské myšlenky,“ doplnil Edvard Beneš. A v mnichovském Sokole tahle hesla ještě nejsou planými řečmi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
