Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já tady už nebudu shrnovat důvody, proč by se Tomio Okamura neměl stát předsedou Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že výstižně, včetně mnoha citací, které jsme měli velmi podobně připravené, shrnul už pan premiér i pan kolega Jakob.

Já sem nepřicházím ani obstruovat či destruovat, abych tady trávil nějakých dlouhých devět hodin bez toho, abych si odskočil u řečnického pultíku a zpomaloval ten proces, který je daný, je normální, je přirozený. Prostě na schůzi se má hlasovat a má se volit. Já sem přicházím proto, abych apeloval na všechny z nás, na tu soudnou část Sněmovny, která má tuhle volbu v rukou, aby volbu Tomia Okamury do čela Poslanecké sněmovny nedopustila.

To, že je v politice přípustný obchod, to, že je v politice přípustná dohoda, to víme svým způsobem všichni a určitě to respektujeme, protože skládání každé koaliční vlády, ať má jakoukoliv barvu, vždycky takové dohody vyžaduje. Ale tohle je špatný obchod. Sice uspokojí obě dvě smluvní strany, to je asi jeho podstatou, ale poškodí to, co by nám všem, a já doufám, že i minimálně jedné z těch smluvních stran, mělo ležet na mysli především, a to je reputace naší země, to je kvalita veřejné debaty, to je kvalita naší liberální demokracie.

Ty škody, které tímto můžeme způsobit, nebudou krátkodobé, nebude to něco, co odezní po dnešní volbě, po dnešním hlasování, nebude to něco, co zmizí, ty škody budou dlouhodobé a já si troufám říct, že v mnoha případech i nevratné. Vždycky důsledky takových špatných obchodů, a třeba to byla i opoziční smlouva, vedly k tomu, že lidé ztrácí důvěru v politiku, ztrácí důvěru v instituce, v systém, vede to k vulgarizaci politiky, vede to k tomu, že politiku chápeme pouze jako dělbu kořisti.