Založil si internetovou stránku www.zakomunistu.cz a uvádí zde srovnání, zda bylo různé zboží v roce 1989 levnější nebo dražší, než je dnes. Vyšlo mu, že pokud jde o potraviny, jsme na tom nyní hůře pouze u mléka.

Podobný propočet jsem si před časem také udělal, i když trochu jiným postupem. A přiznávám, že mi do předlistopadové éry jako levnější vyšla vedle mléka ještě jedna položka. Přiznávám to bez obav, protože mám k dispozici i jednoznačné vysvětlení, proč tomu tak bylo. Ale popořadě!

Kdekdo si například pamatuje, že jít pro máslo, znamenalo mít s sebou pětikorunu kvůli osmince nebo desetikorunu kvůli čtvrtce. To dává 40 korun za kilo. Tehdy byly ceny všude stejné, dnes musíme pro srovnání vystačit s průměrnými cenami, které pro vybraný vzorek potravin sleduje Český statistický úřad. Ten letos ve 33. týdnu zjistil průměrnou cenu polotučného másla 129,62 Kč. Jednoduchým propočtem zjistíme, že cena polotučného mléka v červenci 2012 je 324 procent ceny z roku 1989.

To je samozřejmě číslo, které samo o sobě nic neříká. Pro srovnání, jak moc se tento nárůst ceny dotkl našich peněženek, si musíme pomoci opět číslem z ČSÚ, tentokrát tím, které srovnává průměrné hrubé mzdy – v roce 1989 to bylo 3169 Kčs, nyní jsme na 24626 Kč. V období, kdy je nárůst ceny polotučného mléka 324 procent, je zvýšení hrubé mzdy o celých 777 procent. Jinými slovy, kdyby nějaký průměrný spoluobčan dostal ten bláznivý nápad, mohl by si za svůj hrubý měsíční příjem v roce 1989 koupit 79 kilogramů másla, zatímco letos v červenci hned 190. Jeho životní úroveň měřená máslem se tedy zlepšila více než dvakrát, přesně 2,4krát.

Podobně dopadá sledování dalších položek – bílého pšeničného pečiva si dnes za plat můžeme v průměru koupit o 25 procent víc, eidamské cihly o 40 procent, hovězího masa zadního bez kosti o 75 procent. Vajec skoro trojnásobek a vepřové pečeně s kostí třiačtvrtkrát tolik, u kuřat pak statistici vykazují, že z dnešního platu si jich můžeme koupit 3,59krát tolik, kolik jsme si jich mohli koupit v roce 1989.