Němcová: Za sto let se vztah k ženám v politice příliš nezměnil

25.05.2012 14:54 | Zprávy

„Ženy a politika“ je téma dvoudenní konference, která v těchto dvou dnech probíhá na půdě poslanecké sněmovny. Nad touto mezinárodní akcí převzala záštitu předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Konference se uskutečnila u příležitosti 100. výročí zvolení první ženy, Boženy Vikové-Kunětické, do českého zemského sněmu.

Němcová: Za sto let se vztah k ženám v politice příliš nezměnil
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Předsedkyně sněmovny a první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová

„Toto téma považuji za významné a to jak z hlediska minulosti, tak ale i v naší době,“ řekla pro Parlamentní listy Miroslava Němcová. „Byla to nakonec první žena, která, byť v rámci Rakouska-Uherska, ale zvolena byla do českého sněmu,“ dodala. Vzbudilo to tehdy debatu po celém světě o postavení ženy ve společnosti vůbec. „ Žena byla v té době definovaná do pozice druhořadého občana, který neměl řadu práv, například ani právo volební,“ dodala.

Volební řád nezakazoval zvolení žen, jen je vůbec nezmiňoval

„Nemáme spolu se Slovenskem jako jediní v Evropě zmapované naše dějiny parlamentarismu,“ řekl Luboš Velek, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Podle něj se ale historické ústavy snaží dávat dohromady mozaiku z jednotlivých střípků. A právě toto je prý jeden z nich.

Jak připomenul Lelek, volební řád habsburské monarchie platil pro české země od roku 1861 až do roku 1912, kdy byl zemský sněm rozpuštěn. Podle něj volební řád explicitně nezakazoval zvolení ženy, pouze prý chybělo přechýlení v textu do ženského rodu. Mluvilo se o občanech, zástupcích, ale ne o občankách a zástupkyních. Právě tohoto faktoru využily politické spolky u prvních kandidátek do sněmu na počátku 20.století, neboť co zákonem není zakázáno, je vlastně povoleno.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Zadlužení státu

Dost často se mluví o zadlužení státu. Mě by zajímalo, jak je to se splacením takového dluhu? Je nějak omezená? Co hrozí, když se nesplatí? Státní bankrot? A kde se vůbec přesně berou ty peníze, které si stát půjčuje? Děkuji za vysvětlení

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Posselt se za vaše peníze smál Babišovi a „tzv. motoristům“

10:00 Posselt se za vaše peníze smál Babišovi a „tzv. motoristům“

Nezisková organizace Post Bellum ve svém magazínu Paměť národa uveřejnila rozhovor s vůdcem sudetský…