Co dělá Pavel Varvařovský tradičně v sobotu o půlnoci?

Přiznám se, že jsem založením venkovan a pokud to jen trochu jde, trávím víkendy v domku na vesnici. Chodím spát dosti brzo a vstávám, jak se říká: 'se slepicemi'. Abych nespal, to by se musela stát opravdu mimořádná událost. A ta mne zaplaťbůh už dlouho nepotkala.

Všední pracovní náplň ombudsmana Vás k ponocování také nenutí?

V poslední době se mi stává, že se budím dřív, než mám v plánu. Odpozoroval jsem, že to bývá okolo třetí hodiny ráno. Při té příležitosti se mi občas vybaví něco, co souvisí s funkcí ombudsmana, a pak už neusnu. Pravidlem nebo záměrem to ale v mém případě nikdy není.

Co Vám udělalo v poslední době opravdovou radost?

Jedna věc, která souvisí jak s profesí tak s osobním životem. Minulý týden mi vyšla malá knížka se všemi sloupky, které jsem za rok a čtvrt napsal pro Lidové noviny. V nich se snažím spojit právní osvětu se soukromým lidským pohledem na svět. Jmenuje se České maličkosti. Splnil jsem si dávný sen. Práva jsem totiž studoval s tím, že v oboru nikdy dělat nebudu. Chtěl jsem dělat žurnalistiku, jenže promoval jsem v roce 1968 a pak bylo vše poněkud jinak.

Jaký nejsložitější případ jste za poslední rok řešil?

Nevím jestli nejsložitější, ale rozhodně nejvyšší počet podání se v poslední době točí okolo sociálních reforem, což je komplikované především argumentačně. Argumentačně a právně je pak velmi složitý také spor mé kanceláře s ministrem financí Miroslavem Kalouskem ve věci práva obcí regulovat hrací automaty na svém území. To se nám neustále vrací.